HD elektro v.o.s. HD elektro v.o.s.

Kdo jsme ?

Tentokrát něco o lidech
(případně o divoké zvěři)

    Jak už jsem psal jinde, není nás mnoho. Vlastně - díky současné ekonomické krizi a souvisejícímu nedostatku peněz mezi lidmi bylo nutno firmu redukovat a tak jsme zůstali jen dva (+2). Takže ani představování nebude tak dlouho trvat. A protože ze všech nejlépe znám sám sebe, začnu trochu neskromně u své maličkosti.

    Jmenuji se Bořivoj Volný, jsem velkým šéfem firmy neboli BigBossem a přiznávám - slovo maličkost se k mé osobě příliš nehodí. Uznejte sami, že 135kg živé váhy prostě nelze přehlédnout. Díky tomu (a samozřejmě i svému věku) působím na zákazníky spíše uklidňujícím dojmem - něco jako pevný bod ve vesmíru, taková ta jistota, kterou všichni v životě hledají.

   Jako velkého šéfa si mě asi představujete v obleku a kravatě. Kravat mám sice dost, a pěkných, ale už roky je nenosím. Nikdo totiž neprodává košile, které bych dokázal na své býčí šíji dopnout - takže každou košili nosím jako rozhalenku a k tomu se kravata moc nehodí. A oblek nosím jen při mimořádné příležitosti - například tady vpravo při návratu z Invexu (a tam jdu služebně, takže je mou povinností reprezentovat). Takže na prodejně mě najdete spíše v "pracovním" - obvykle ve vestě s mnoha kapsami, do kterých se mi vejdou všechny tužky, šroubováky a další serepetičky, které při práci potřebuji.

 

  

  Počítače už "dělám" asi tak 30 roků. Pokud se vám snad zdá, že to ani není možné, že tenkrát ještě ani počítače neexistovaly - mohu vás ujistit že ano, ovšem byly to ještě počítače sálové, o kterých většina lidí už jen slyšela. Já na nich začínal jako operátor - což byla vlastně obsluha počítače. Zakládal jsem do snímačů děrné štítky a děrné pásky, do stojanů pásky magnetické a do dalších diskové svazky - což bylo asi něco jako střeva z dnešních harddisků, jen to mělo pomalu půl metru v průměru.
    Později jsem se stal servisákem - měl jsem na starosti pár firem v Brně, kde jsem udržoval v chodu svůj příděl počítačů a mimoto jsem pomáhal šéfovi s jeho mašinkama, rozesetýma po celé Moravě a Čechách. Byly to doby, na které moc rád vzpomínám a až jednou bude dost času, tak o tom možná napíšu knížku. A můžete si být jisti, že se to bude číst docela dobře, protože tenkrát nebyla o dobrodružství nouze. Akorát mě spoustu věcí nikdo nebude věřit. Třeba to, jak jsme si to hasili se servisním vozem v zimě přes Vysočinu a kilometr za náma se závějemi prokousávaly sněžné pluhy. Protože platilo - je kalamita, silnice jsou zasypané, auta ani vlaky nejezdí, ale servis NCR446 dojede vždycky včas !
    A jak šel čas, počítače se stávaly stále menší a rychlejší (a co se týká závad - občas také zlomyslnější) a já se z technika stal postupně správcem počítačové sítě a zároveň obchodníkem a nakonec majitelem firmy. Ale jedno mi doufám zůstalo - sice nevím, jestli se svýma kulhajícíma nohama dorazím vždy včas, ale rozhodně se snažím o to, aby se na nás mohli zákazníci vždycky spolehnout.

 

    Druhou polovinu - jak ve firmě, tak i v životě - tvoří Marcela Urbišová. Nejčastěji ji uvidíte za pokladnou a mnoho zákazníků to mate a považují ji jen za slečnu pokladní a ptají se jí: "Máte tady někoho zodpovědného? někoho kdo by mi mohl poradit?". A přitom jim vůbec nedochází, že mluvěj s majitelkou a ředitelkou firmy.

Tak jak to vlastně je? 
Před chvílí jsem říkal, že jsem velkým šéfem já, teď zase říkám, že je šéfovou Marcelka - tak jak je to vlastně doopravdy?
No je to hrozně jednoduchý - firmu máme napůl, já 50% - ona 50%.
A já jsem větším šéfem jen proto, že vážím zhruba tolik, jako dvě takové Marcelky :-)

Z čehož vyplývá, že Marcelka má ve věcech rozhodování o firmě zcela stejný 50% hlas jako já. A navíc (což očekává málokdo) vám dokáže i poradit, a to i ve věcech zcela odborných. Rozhodně nepatří mezi ty šéfy, kteří o detailech provozu své firmy nemají ani tušení. Marcelka se sice občas vymlouvá, že je jenom ženská a že ty volty nebo ampéry stejně nikdy nepochopí, ale ve skutečnosti vám poradí při nákupu prakticky se vším - ať už to bude nákup počítačové konfekce nebo výběr celé počítačové sestavy. A u té sestavy máte i reálnou naději, že právě ona vám ji bude montovat. A že to po ní na závěr zkontroluji já? Samozřejmě, ona přece zase po mě kontroluje moji práci - ne že bychom si nevěřili, ale vždycky je lepší, když se na to po vás ještě někdo koukne, zda se na nic nezapomnělo.
   Ve spoustě věcí se od Marcelky můžete nejen nechat obsloužit, ale nechte si od ní taky poradit. Ať už je to ta počítačová konfekce (různé kábly, redukce, brašny na CD nebo na notebooky) ale samozřejmě i mikrofony, sluchátka, reproduktory, webové kamery, tiskárny, skenery, monitory atd. atd. A třeba při prodeji inkoustů to nechávám jedině na ní - protože v těch spoustách typů, modelů a náhradních provedení se vyloženě ztrácím a jen vrtím hlavou nad tím, jak se v tom Marcelka vyzná.
    Což oceňují hlavně ženský. Mnohá z nich se stydí za to, že neví přesně co má koupit a je pro ně vysvobozením, když se jich ujme jiná ženská a dokáže jim poradit a vysvětlit jim to. A příště už chtějí Marcelku rovnou - ona mi minule tak hezky poradila!
    S chlapama je to trochu horší - samozřejmě, většina jich je v pohodě, ale bohužel se najdou i tací, kterým vadí že by jim měla radit nebo je dokonce poučovat ženská. A nejen pak trvají na svém omylu, ale ještě se rozčilují, co jim to ta prodavačka povídá, když tomu přece jako ženská nemůže vůbec rozumět ! No nic, až bude někdy čas, tak ty největší perličky sepíšu, protože jaký nesmysly dovedou někteří pánové tvorstva vymyslet, nad tím prostě zůstává rozum stát.

 



 

     Tím končím s představováním lidí - ale na začátku jsem uváděl +2. A těmi dvěma navíc jsou naši psi.
    Vůdcem smečky je Ajda. Je to už druhá fenka v pořadí, která nám hlídá prodejnu (Benečka, která nám hlídala prodejnu od roku 2007 podlehla rakovině začátkem roku 2012) a já říkám rovnou, že dnes už si život na prodejně bez pejska neumím ani představit.
     Já vím, že se normálně pejsci mezi zaměstnance nepočítají, ale tohle je prostě výjimka. Ajda je členem party a rozhodně tu není jen proto, aby se celý den vyvalovala v pelíšku. Ajda hlídá a střeží prodejnu, ohlásí váš příchod, pokud budeme zrovna někde vzadu, bude kontrolovat, aby někdo ze zákazníků nešel za pult, kde nemá co pohledávat a stejně tak nemá ráda, když si zákazníci berou sami z regálu zboží - prostě udržuje tady pořádek. Většinou leží vzadu na dece nebo na schodech uprostřed prodejny, odkud má dobrý rozhled na všechno dění. Samozřejmě nespouští oči z Marcelky, protože jejím hlavním posláním je svou paničku střežit jako oko v hlavě. A když dlouho nikdo nejde a ona se nudí, jde ke dveřím a přes sklo sleduje (a někdy velmi hlasitě komentuje) všechno dění na ulici. 
Náš nebezpečný hlídač Ajda

     Nemusíte se bát, nikomu nic neudělá, ale je zbytečné snažit se ji hladit. Na to ona prostě není - hladit ji mohou její páníčci, ale od cizích to ráda nemá - to se může začít i zlobit doopravdy. Ona přece není žádný pejsek na hraní, ale hlídač na plný úvazek, je tady ve službě a na žádné kamarádšofty si nepotrpí !!
     A neberte si to osobně - s naším bývalým technikem Lukášem byla pohromadě asi měsíc, než mu dovolila aby na ni sáhnul ! Zato jakmile ho "přijala do smečky" tak už ho vždy vítala jako nepostradatelného člena smečky a velmi důrazně se dožadovala pravidelného přídělu hlazení a mazlení.
     Jo - a je tu ještě jedna výjimka ohledně hlazení - a tou jsou děti. Zatímco rodičům Ajda žádné pohlazení nedovolí, jejich dětem povolí naopak naprosto cokoliv. Takže pokud přijdete na prodejnu s dětmi, nemusíte mít strach - od pejsků jim zde žádné nebezpečí nehrozí. Naopak - máme dokonce zákazníka, který když má moc práce, tak si tu svoje malé kluky na hodinku nechá - a v péči pejsků jsou nejen v bezpečí, ale navíc se tu rozhodně nenudí.

Ajda kontroluje Matese    A pak tu máme ještě poslední přírůstek. Je to Mates, kterého náš technik Lukáš zdědil na jaře 2013. A protože ho neměl přes den kam dát, tak ho začal brát také na prodejnu.
    Mates je tříletý (2014) špinavě bílý pudl - a rozhodně není žádný hlídač. Naopak - Mates je ochoten se kamarádit a mazlit s každým příchozím - a tak počítejte s tím, že se na vás okamžitě vrhne, stoupne si na zadní a nedá vám pokoj, dokud ho důkladně nepodrbete. Tedy hodně důkladně - on fakt nemá nikdy dost. Což ale nikomu nevadí - nejen pejskaři, ale i "normální" zákazníci si ho rádi pohladí, protože on je fakt mazel a má nádherně měkoučkou, hedvábnou srst, která si o to pohlazení přímo říká.
     Mates je hroznej neposeda, chviličku neposedí a nepostojí, pořád někde šmejdí - ale to naráželo od počátku na Ajdino nepochopení. Ajda je tu prostě doma a Mates je vetřelec. A kdyby se ten vetřelec jen potuloval po prodejně nebo si hrál se zákazníkama - ale on si chce hrát i s páníčkama. A to Ajda nesnáší - páníčci jsou prostě její a ona na ně žárlí. A tak dávala Matesovi pořádně do těla - a Mates se pak raději schovával někdo pod stolem nebo ležel Lukášovi pod nohama (a riskoval zašlápnutí).

 

    Jenže pak od nás Lukáš odešel. A protože se ve své situaci (bydlení na ubytovně, 12-ti hodinové směny) nemohl o Matýska starat, tak nám ho nechal a Matýsek tu s námi asi bude trávit zbytek svého života - což mu ostatně evidentně zcela vyhovuje..Samozřejmě, byl to pro něj i pro Ajdu velký zásah do života - Ajda ho na prodejně mírně řečeno "nemusela" a teď najednou ho má mít i doma !!! Ale všechno se vyřešilo až nečekaně snadno - o tom, jak se k nám Mates nastěhoval si můžete přečíst na Ajdiných stránkách. 
     A tak Mates přijal Ajdinu vůdčí roli ve smečce a naučil se ji poslouchat. Což mu nedalo ani tolik práce - sice mu trochu vadilo, že má on - pejsek - poslouchat fenku, ale na druhé straně i když jsou skoro stejně velcí, je mezi nimi rozdíl několika váhových kategorií. Ajda má tělo samý sval, je to poměrně mohutně stavěný pes, kdežto Mates je jen takový střízlík - velký chomáč chlupů a jinak kde nic tu nic. A tak Ajda váží nejmíň dvakrát tolik, co Mates - což její autoritu velice podporuje.
     A tak ho Ajda učí postupně to, co už sama umí - hlídat, poslouchat, žít ve městě. A už dnes je vidět, jak na něj dává stále pozor a nespouští ho z očí. 
     A když není Ajda na prodejně, Mates už zodpovědně zaujímá její místo a snaží se hlídat místo ní.
     A tak dnes máme dva psy, kteří si perfektně rozdělil svoji práci. Ajda slouží coby ochranka - hlídá prodejnu, dává na všechno pozor, hlásí nám příchod zákazníků, prostě udržuje tady pořádek.
     A Matýsek?
     No Matýsek si vzal na starost oblast Public Relations (Pí-áR)
- má na starosti styk se zákazníky, vítá je, mazlí se s nimi, hraje si s nimi, baví je. Jeho kožíšku s jemností ovečky se prostě nedá odolat - a tak Matýsek napomáhá k tomu, aby zákazníci na naši prodejnu jen tak nezapomněli. Což je činnost rozhodně záslužná a Matýsek si tak určitě svou porci do misky každý den zaslouží. A nejen to - stejně jako Ajda si zaslouží i to, aby mohl po příchodu domů vlítnout do mý postele, aby mu byl vyčesán kožíšek, aby šel s námi na velkou procházku, aby mi sedával na klíně nebo se choval v náručí - holt na všechny ty drobnosti, co jsou pro pejsky ještě důležitější než plná miska.

A rozloučím se opět s heslem

vaše problémy na naši hlavu.

Bořivoj Volný

Spolumajitel, ředitel - no zkrátka BigBoss