Subject: R E K L A M A C E

 

---

 

Dobrý večer - tady AJDA -  tak vás zase zdravím z Brna.

 

 

Já ani nevím, proč ho tak moc potřebuju. Protože 
     - krmí mě hlavně panička.
     - a venčit mě chodí taky hlavně panička. 
     - a v noci spím obyčejně v posteli taky s paničkou.
Ale když jde o takovou tu jistotu a pocit bezpečí - tak ten mám hlavně u páníčka.
On je totiž takovej velikej a širokej - a taky hodně hlučnej - a mě je s ním moc fajn.
A paničce taky - ona se k němu taky moc ráda tulí, fakt.
Takže když mu sedím na klíně, tak mu nakonec položím hlavu na jeho ruku a trošku si zdřímnu
(ale on tvrdí, že prý spím jako dřevo a dokonce při tom chrápu - to je samozřejmě pomluva, kdepak já a chrápání !!!).
 

 

    Páníček o mě taky tvrdí některé věci... - no, nesmíte mu všechno věřit. Třeba to, že když jsem mu poprvé takhle usnula na klíně, tak mě při vystupování dával na zem - no a já prostě upadla na břicho. On říká, že jsem spala tak tvrdě, že jsem se neprobudila ani tehdy, když mě budil a sundával z klína na zem.
Ale to není pravda - já se prostě jen na chvilku zamyslela.
Fakt je, že teď mě páníček budí už půl zastávky před tím, než máme vystupovat a stejně mě občas musí vynášet z elektriky v náručí. Ale to fakt není proto, že bych spala - já se prostě jen moc ráda nosím.

Tady si mě zase vzal páníček na klín...

...a hned nato už zase spím.

Jo - a tady sedím pro změnu na klíně paničce - to se zrovna stěhujeme a fotí to páníček - on jaksi natáhl ruku s foťákem dopředu a otočil foťák dozadu - tak nějak - ten je šikovnej, co? A na tý fotce je hezky vidět, jak moc mě má panička ráda.

A tady zase spím páníčkovi na klíně:

A tady zase byl páníček během stěhování moc unavenej a šel si chvilku odpočinout - a tak já ho velmi zodpovědně hlídám.

A tady zase páníček usnul v křesle a zapomněl se oblíct - tak ho hlídám a zahřívám ho
(a na tom jeho velkým břiše se fakt báječně spí):

    A jak se ještě tulíme? No, například na sebe vrčíme. To koukáte, co ? To já vlítnu do pelíšku a začnu se tam rozvalovat a páníček přijde a začne: "No co co co? Co to má tady znamenat?" ale já se pořád rozvaluju, jako by nic. A páníček začne mávat rukama, jako by mi chtěl ublížit a hrozně otvírá pusu, jako že mě kousne a vrčí na mě. A já mu to oplácím. Taky otevírám pusu a cením na něj zuby a hrozivě po něm chňapám, jako že ho pokoušu. A tak na sebe vrčíme a cvakáme zubama, až nakonec přijde panička a kroutí hlavou a říká: "No co vy dva to tady děláte...?" a směje se a my z toho máme taky hroznou legraci.

   No a pak ještě olizování. Víte, já když mám někoho ráda, tak ho z lásky olizuju. A páníček je asi jedinej na celým světě, kdo mi to dovoluje - teda opravdu dovoluje. Paničku taky můžu olizovat, ale jenom chvilku, pak uhne a řekne, že už to stačilo. Ale páníček nikdy neuhýbá. Páníčka můžu olizovat tak dlouho, jak jen chci - nos, tváře, oči - a jemu to nikdy nevadí. On mě má prostě moc a moc rád.

A co panička?  
No, ta mi sice neříká "tuleni", ale říká mě spoustou jiných jmen - a já na ně na všechny slyším, hejč ! Teď ani nemyslím to, že mi občas říká Benuško - ona měla toho jejich pejska asi moc ráda a tak se občas splete. Ale říká mě i spoustou jiných jmen, třeba kočičko nebo broučku nebo "moje miminko". A vůbec je moc fajn - takže s ní se asi přece jen občas tulím.
Třeba jí vylezu na klín a olížu jí celý obličej.

Nebo - takhle se spolu koukáme na televizi. Já u toho samozřejmě spím, protože mě televize nebaví - no a panička ta obyčejně usne taky  :-)

Venku jí samozřejmě taky sedím na klíně:

a taky jí pak za to sem tam dám pusu

Teda - sem tam - spíš docela často:

Ona je na mě fakt moc hodná. Taky spolu chodíme tancovat:

 

a když mám žízeň (třeba na procházce) tak si jen řeknu

 

a panička mi dá hned napít z dlaně

 

No, ona je už půlnoc a páníček říká, že malí pejsci už mají dávno spát. Takže dnes končím - jen ještě maličkost.
Páníček se omlouvá - slíbil vám další kapitoly, on je má dokonce i napsané, ale ještě mu zbývá dodělat nějakou grafiku a takové věci a nemá teď na to čas.
Oni teď totiž páníčci pořád jen stěhujou a stěhujou - no a já jim v tom pomáhám.
 protože nám ráno zase přijede dodávka, aby nám něco odvezli, tak teď už musím jít fakt spát, abych byla ráno čilá.
Tak vás tam všechny v Písku pozdravuju a doufám, že se zase někdy uvidíme.
A paní Petro - pozdravujte obě holčičky - mě se po nich přece jen trochu stýská a když tady chodíme po Brně, tak si prohlížím všechny děti, jestli to náhodou nejsou ty moje malý kamarádky z Písku, ale bohužel jsou tady jen samý cizí děti. Takže asi budu muset zajet někdy k vám - anebo třeba vy přijedete sem, ju?

A příště vám třeba zase napíšu o těch domečcích, co se do nich stěhujeme.

Dobrou noc.

Vaše Ajda