Dobrý den, jmenujeme se

Borek a Marcelka

a bydlíme v Brně

   A měli jsme moc hodnou fenku Benču (Benušku, Beňáčkovou - však si o ní přečtěte na  www.hd.cz/benecka ) o kterou jsme začátkem roku 2012 přišli.

.

   Samozřejmě, Marcelka ji hrozně moc oplakala a já na ni taky nemůžu zapomenout. A tak jsme začali hledat nového pejska. A protože oba pracujeme kolem počítačů, tak kde jinde než na internetu. Začal jsem proto procházet různé web-servery psích útulků a organizací na pomoc psům a psí inzerci - no povím vám, já nikdy netušil, kolik pejsků hledá nový domov. A slibuji - až budu mít víc času, tak sem sepíšu ty "psí" servery, které znám - třeba tím pomůžu někomu, kdy taky hledá pejska.
   A tak jsem hledal a hledal. Nacházel jsem spoustu psů - mladé i staré, malé i velké, líné i divoké. Nacházel jsem pejsky skoro holé i pejsky s takovou spoustou chlupů, že je pod nimi nebylo ani vidět. Pejsky co se vejdou do dlaně i leonbergery, co váží 80kg a stačí, aby se vám postavili do cesty a prostě kolem nich neprojdete. Pejsky-hlídače i roztomilé pejsánky, kteří ochotně provedou zloděje celým domem. Naučil jsem se znát řadu nových plemen, takže už rozliším bernského salašnického psa od čivavy nebo akita-inu od amerického pitbulteriera. Vím, že pro brazilskou filu jsou nebezpečné proleženiny a že luisiánský leopardí pes má každé oko jiné. Ale toho správného pejska pořád ne a ne najít.
   Párkrát mi už srdce zajásalo, že jsem našel toho správného pejska - ale pokaždé jsem přišel pozdě. Vždy jsem se dozvěděl, že si ho už někdo zamluvil nebo odvezl. Našel jsem i pejsky, kteří se mi líbili a byli k mání - ale byli zase příliš daleko, na druhém konci republiky, několikrát přestupovat a pak ještě kus pěšky - a já už ve svém věku na takové cestování moc nejsem. A pak - přijet někam ve dvě hodiny odpoledne, narychlo se seznamovat s cizím pejskem - a pak ho opět vláčet stovky kilometrů daleko a přijet domů někdy po půlnoci - na to jaksi nemám žaludek, tohle bych si dovolil tak s vlastním pejskem, kterého dobře znám a který mi důvěřuje, ale něco jiného je u pejska, pro kterého jsem úplně cizí - ten by z toho měl asi pořádný stres.  

   A tak jsem zkoušel i hledat mezi plemeny a rasami, o kterých jsem nikdy neslyšel - uvažoval jsem o akita-ino (toho všichni znáte - přece Goro, který se za svou holčičkou vydává přes celé Japonsko). Je to báječný pejsek, ale problém je v tom, že je svému pánovi věrný celý život. Což trochu vadí, když objevíte pejska, kterému už je třeba 5 roků a o svého pána přišel. Ten si už na dalšího pána asi nikdy nezvykne.
   Narazil jsem třeba na příběh jednoho akita-inu, který je v Japonsku pověstný. Přišel o svého páníčka a rozhodl se na něj čekat na autobusové zastávce. A čekal tam 10 roků. A lidé ho tam krmili a on čekal a čekal, protože mu nikdo nedokázal vysvětlit, že pán už prostě nikdy nepřijde.
   Takovéhohle pejska musíte mít od štěňátka. Ale štěňátko nikdo nenabízel a dospělý pejsek by si asi nezvyknul
 A uvažovali jsme i o border kolii - tu přece taky znáte - Lasie se vrací, to jste určitě četli nebo viděli. Je krásná, chytrá, ale není to hlídač. Má ráda všechny lidi a co je to zloděj prostě nepochopí, klidně by ho pustila do domu. A my hlídače potřebujeme.
Nebo třeba faraonský pes - opravdu krásný a má většinou i ty správné vlastnosti, které od pejska vyžaduji. Fakt už jsem se jednu chvíli málem nechal zviklat.
 Pak jsme taky narazili na spoustu pejsků, kteří byli krásní a hodní a byli to dobří hlídači - ale byli velcí a móc by toho sežrali - a u nás bohužel na rozhazování nemáme, malého pejska uživit dokážeme, ale pro nějakého velkého bumbrdlíčka by asi dost žrádla nebylo.

   A pak tam byli samozřejmě moc krásní a milý pejsci, ale byli moc maličkatí. A i kdyby chtěli hlídat, tak by se jich asi nikdo nebál a žádný zloděj by z nich strach neměl. Třeba takoví malí maltézáčci, to jsou moc hezcí pejsci a chovala je už královna Kleopatra - to byla ta, co naopak neměla ráda faraonské psy a nechala je všechny vyhubit (naštěstí se jich pár zachránilo na Maltě). Maltézáčci jsou báječní pro děti a na mazlení a tak, ale velcí hlídači to taky zrovna nejsou.

   A tak jsem hledat a hledal a seděl jsem u internetu každý večer a Marcelka se mě pořád ptala: "Tak co, už jsi pro mě nějakého pejska našel?" a já jen smutně kroutil hlavou, že ne. A moje sestřička Ivanka říkala:"Vy pořád jen hledáte a hledáte a možná ani nic najít nechcete a nikdy nic nenajdete..." ale já jsem ji ubezpečoval, že určitě něco najdu a hledal jsem ještě víc, každý večer třeba dlouho do noci.

  A nacházel jsem spoustu pejsků, ale žádný nám nevyhovoval. Našel jsem třeba krásného pejska Čertíka, kterého našli, když mu byl jeden rok a od té doby už 6 roků leží v kotci v jednom útulku a smutně čeká, kdo si pro něho přijde. A já bych si byl pro něj nejraději jel hned, aby tam nebyl tak smutný, ale když on je to pes - a my chceme fenku, a když už je dost starý - a my chceme raději štěňátko nebo aspoň mladého pejska a taky byl dost daleko - a tak jsem hledal dál. A nacházel pejsky, ke kterým byli lidé zlí. Pejska, co ho třeba pán držel celý život zavřeného ve sklepě a nikdy ho nepouštěl ven. Pejska, co byl dva roky uvázaný u boudy u prázdného stavení a jen občas tam někdo za ním přišel a dal mu nažrat. A další a další pejsky, na které byli lidé zlí. A my si pořád s Marcelkou říkali, jak jen můžou být lidi tak zlí a ubližovat tak hezkým a hodným pejskům.

    No a pak to jeden den přišlo. Zase jsem hledal na serveru www.inzerce-psu.com a najednou jsem vám uviděl inzerát !!! Já vím, inzerátů je tam spousta, ale nad tímhle se mi až zastavil dech. Z obrazovky se na mě najednou díval pejsek, úplně stejný jako byla naše Benča.

 No tak tohle je přesně to, co jsem celé ty měsíce hledal !!! Takže šup k mailu a už jim tam píšu:

   Já toho pejska chci !!! Zrovna o takovou "holku" jsme letos přišli. Bylo jí sice už 13 let, ale když se najednou objevila rakovina a během pár týdnů bylo po všem, tak nás to docela vzalo. Byl to prostě člen rodiny a my si život bez ní jaksi ani neuměli představit. Ostatně, můžete se na ni podívat, měla (a má) svoje vlastní webové stránky - http://benecka.hd.cz  Prosím, můžete mi o té vaší něco napsat? Jak je velká (jedno jestli cm nebo kg, já už si to z toho nějak přeberu), jakou má povahu, případně ještě nějakou fotku? Ale stejně začínám mít pocit, že jsem se už vlastně rozhodnul.
Děkuji.
Bořivoj, Brno

   No, co budu povídat, vyměnili jsme si pár mailů, paní mi zatelefonovala, domluvili jsme se a hned v sobotu jsme vyrazili pro pejska - směr Pardubice - Chlumec nad Cidlinou - Písek.

Konec 2. kapitoly: PROLOG 2 - aneb - představují se noví páníčci, jak to všechno začalo a co tomu předcházelo

Příští část:   Kapitola třetí - ve které pojedeme pro Ajdu a budeme se s ní seznamovat...


A kam ještě se můžeme podívat ?

Sponzoruje
HD elektro v.o.s. - servis výpočetní techniky
tel. - 530 342 542                                              mobil servis 775 524 130

prodejna@hd.cz

Od jara 2017 jsme zrušili prodejnu.
Servis nadále poskytujeme na naší domácí adrese:

Domažlická 2, Brno - Královo Pole
rožák Domažlická/Štefánikova

Trasa šaliny 1 a 6 – mezi zastávkami Šumavská a Kartouzská
zastávka autobusu 67 a 81 přímo před domem.


zvonek Volný, 2. patro

pracovní doba dle tel. domluvy
(optimálně zavolat cca 1/2hod předem)

Tyto stránky píše
webmaster@hd.cz

 

           

NAVRCHOLU.cz