HD elektro v.o.s. Brno
zpět - Na hlavní stránku

návrat na úvodní stránku  
Poradny

HD elektro v.o.s. BRNO
výpočetní a kancelářská technika



Poradna

Download ceníků

Vyhledání položek
z celého ceníku

 
Tisk stránky
Jak rychle se přenášejí vaše data?

Jak rychle se přenášejí vaše data?

   „No to je jasné“ odpověděl mě na to zákazník „přece rychlostí světla. Jenom když se to vede po drátech, tak se to brzdí v té mědi. Proto se dnes používá ten bezdrátový přenos, tam se to přenáší vzduchem, který to nebrzdí a tak to všechno jede mnohem rychleji.“ 
    Stál jsem, koukal na něj a asi jsem měl přitom dost vytřeštěný výraz. Všiml si toho a abych neumřel úplně blbej, tak mi to vysvětlil do detailů: „No přece – když to teče po drátech, tak je tam jen 100Mega. A když je to přes tu WiFi, tak je tam 2,8Giga – to je mnohem víc.“ 

    Takže jsem si uvědomil, že to má tento pán trošínku popletené a zároveň jsem si vzpomněl na jiné zákazníky:
 – na programátora, který mi nikdy neuvěřil, že by data z počítače v přízemí mohla přes počítačovou síť dorazit do účtárny ve druhém patře ještě ten samý den a proto nechal dámy neustále běhat po schodech a přenášet data na disketách (což se tam dělá dodnes – aby to bylo rychlejší !!!), 
 – na dalšího programátora, který vybavil jednu brněnskou nemocnici telefony s integrovaným modemem (tenkrát dost drahá záležitost) a velmi složitým způsobem takto realizoval drahou a hrozně pomalou počítačovou síť. Důvod? Zjistil si, že běžně používaný Ethernet je "kolizní síť" a tím pádem této technologii nevěřil - on prostě žádné kolize mít nechtěl !!!
- na pána, který si (kvůli rychlosti) propojoval počítače paralelním káblem (jako je u starších tiskáren) – „ono je tam oproti počítačové síti těch drátků mnohem víc – tak to taky chodí mnohem rychlejc“ 
- a na řadu dalších. 
A rozhodl jsem se trochu to shrnout, aby se v tom mohl každý vyznat. 

        

   Takže nejpomalejší bude asi ten přenos na disketách – než to na disketu nahrajete, než s ní někam doběhnete a než to zase přehrajete do jiného počítače, tak to uplyne opravdu hodně času. A když si spočítáte, že jste takto přenesli 1,4MB dat – prostě nic moc.

Říkáte, že se diskety už nepoužívají? Že máme modernější media - CD-ROM nebo DVD?
No tak to máte sice pravdu - ale princip je stejný, i když se na CD vejde "plná krabice disket" (a na DVD plná skříň).


    To už mnohem rychlejší může být „kabelový přenos“. Pokud používáte harddisky v šupleti (to je takové to – no prostě šuple, máte v něm harddisk, kdykoliv to můžete zasunout do protikusu, který je v počítači a je harddisk připojen a můžete na něm pracovat a kdykoliv to zase můžete vysunout a přenést jinam, případně to samé v modrém, jen je to v externím provedení a připojujete to přes USB nebo FireWire), pak to šuple vezmete, dáte do kabele (proto kabelový přenos), sednete na šalinu (= elektrika) a odvezete to na druhý konec města. Co, říkáte, že kabelový přenos do tohoto článku nepatří? Možná tak úplně ne, ale ruku na srdce – znáte jiný způsob, jak takhle během několika desítek minut přenést desítky nebo dokonce stovky Gigabajtů ? Aha ! Takže občas je i tento způsob použitelný. Ale teď už opravdu k tomu přenosu po drátě či bez drátu.

    Začneme tím nejpomalejším – a to je spojení přes seriový port neboli seriák neboli RS232. Tento port byl dříve v každém počítači, dnes už pomalu mizí. Má 9 (nebo 25) kolíků, ale v podstatě se využívají hlavně dva – zemní a datový. Data zde pochodují seriově – tedy pěkně jeden bit za druhým – a než se přenese jeden Bajt, musí nám těch bitíků přepochodovat devět. Tedy těch osm nezbytných, které tvoří Bajt a pak devátý paritní, který vlastně kontroluje jejich správnost. 
    Spojení přes RS232 znáte všichni – ano, správně, tento port se využíval hlavně pro modemy. Jeho výhody? Jednoduchý, levný, celkem spolehlivý. Jen ta rychlost ! Komunikace po seriáku byla upravena tak, aby byl schopen pracovat i po běžných telefonních linkách a to prakticky na neomezenou vzdálenost. Maximální rychlost se obvykle pohybovala jen málo přes 100kb/sec a ta opravdu použitelná byla ještě nižší – u modemu 56kb/sec. 
    V praxi je možné přenést přes modem asi 10MB/hod. Pokud si spojíme dva počítače seriovým kabelem, pak dokážeme přenést víc – asi tak 30MB/hod. Jak vidíme, při dnešních požadavcích to opravdu není moc – obsah jednoho CD by se přenášel celých 24 hodin, po modemu dokonce 3 dny!! Tak dlouho by se nám asi čekat nechtělo a tak raději zkusíme něco rychlejšího.
    Dalším v řadě je paralelní port. Původně je určen hlavně pro tiskárnu, ale dá se samozřejmě využít i pro přenos jakýchkoliv dat. Od seriového se liší hlavně tím, že jednotlivé bitíky nepochodují za sebou, ale vedle sebe, v osmistupu či devítistupu. Z toho je opravdu na první pohled jasné, že komunikace bude zhruba o řád rychlejší – někde kolem 1Mb/sec. Využití je velmi omezené – na nouzové přetahování dat mezi dvěma počítači přes tzv. laplink kabel. Oproti seriáku ovšem podstatné omezení, co se týká délky káblu – paralelní port zvládá jenom několik, maximálně několik desítek metrů. 

    Teď už se dostáváme k tomu nejběžnějšímu způsobu přenosu a to jsou počítačové sítě. Ty nejstarší – typu ArcNet, používaly rychlost 4Mb/sec a dnes už se nevyskytují. Dnes se setkáme s novější variantou, která se nazývá Ethernet.

Pokud vám nějaký odborník začne tvrdit, že by Ethernet nikdy nepoužíval, protože je to kolizní protokol, pošlete ho tam kam patří – tedy do háje zeleného. Podobných námitek jsem slyšel opravdu hodně, ovšem kolizní protokol není žádný nedostatek, ale prostě terminus technicus. A vy si s ním nemusíte lámat hlavu. 

    Ethernet v původní verzi používal rychlost 10Mb/sec. K přenosu využíval buďto koaxiální kabel, nebo nověji tzv. TWIST – tedy kroucený (twistovaný) kabel, který má 4 páry neboli 8 vodičů. Na tomto kabelu pracuje i novější varianta FAST Ethernet, který běží na rychlosti 100Mb/sec a konečně Giga Ethernet – 1000Mb/sec. Pro doplnění – lze používat i optické vlákno a existují i rychlejší verze – 10Giga, ale to už je věc profesionálů a to nyní necháme stranou. Místo toho zkusíme odpovědět na otázku – jak rychle můžeme po síti přenášet data? 
    Zdánlivě jsme už na otázku odpověděli – 10Mb/sec, 100Mb/sec nebo 1000Mb/sec. To jsou ovšem jen teoretické hodnoty. Ale kolik to bude doopravdy? Je to podobné jako u vašeho auta. I ono má nějakou maximální rychlost – 160, 180 nebo možná 240km/hod. Ale kolikrát jste touto rychlostí jeli doopravdy? A jak rychle jezdíte normálně? A jak rychle po městě? A v zácpě? Aha – ono to asi bude složitější! 
    Takže v praxi: starý 10Mb Ethernet se dá běžně využívat na nějakých 60-80%. Za minutu tedy (v optimálním případě) přenesete asi 30-50MB. Spíše počítejte s tou nižší hranicí, na těch 50MB/min už musíte mít vše opravdu dokonale vyladěné. Za hodinu to tedy dělá 2-3GB. 
    FAST Ethernet je teoreticky 10x rychlejší a v praxi to také skutečně odpovídá – dokážeme s ním přenést cca 500MB/min a až 30GB/hod. Samozřejmě – chce to kvalitní počítače (na obou stranách přenosu), kvalitní síťové karty, kvalitní kabeláž atd. Znám řadu firem, kde mají dokonce drahé vybavení, síť realizovanou od značkové firmy a přitom jim to jede tak na polovině nebo dokonce třetině toho, co zde udávám. Proč? No – ono se to zkrátka musí umět. A představa, že to zapojím a hotovo – jedu plnou rychlostí – nemusí zdaleka vždycky platit.
     Promiňte, ale musím si trochu ulevit.
Před nějakou dobou jsem pracoval pro jednu nemocnici. Měl jsem tam na starosti i počítačovou síť - ovšem o "finální" stav sítě se musela postarat firma, která vyšla z výběrového řízení (do kterého jsem já jako "domácí" připuštěn nebyl). Výsledek byl ten, že aktivní prvky v síti (switche) - velmi drahé a velmi kvalitní - nechodily rozhodně tak rychle, jak bych si představoval. Naopak - "moje" síť, kterou jsem měl u nás ve firmě a která stála asi tak 100x méně, než ta v nemocnici, chodila zhruba 2x rychleji.
tedy - 2x vyšší rychlost za 100x nižší cenu.

     Nechci, aby to vypadalo tak, že mám něco proti drahým značkovým zařízením. Naopak! Jenom zdůrazňuji, že se to prostě musí umět. Že namontovat switche a natáhnou mezi nimi dráty sice stačí k tomu, abych měl spojení, ale pokud chci, aby to bylo opravdu rychlé, musím tomu dát ještě něco "navíc" - jednoduše celou síť odladit.

     A musíme počítat ještě s jedním – s velikostí souborů. Velké soubory (třeba filmy) se budou přenášet opravdu rychle, naopak množství malých souborů nám přenos výrazně zpomalí – ne o desetinu, ale třeba na 10% optimální rychlosti. To už ovšem není jen otázka sítě, ale spíše našeho počítače, který má se zpracováním velkého počtu souborů více práce a celý proces se tak zdržuje. 
    A jak je to u Giga Ethernetu? Bude zde opět desetinásobný nárůst rychlosti? Zvládneme za hodinu překopírovat po síti 300GB disk? Musím vás zklamat – ani náhodou. Dokonce se vám může stát, že se na Gigové síti přenosy oproti FAST Ethernetu ještě zpomalí. Jak je to možné? Snadno – Gigová síť je už prostě tak rychlá, že ji běžný počítač nestačí „nakrmit“. Standardní, dokonce i ty nejvýkonnější počítače nestačí do Gigové síťové karty dodávat dost rychle data a tedy ji plně nevyužijí. Dokonce je tato karta tak náročná na výkon procesoru, že může celý počítač paradoxně brzdit a tak zvláště při přenosu malých souborů výsledné zatížení počítače stoupne natolik, že rychlost přenosu klesá pod rychlost FAST Ethernetu. Jiná situace je samozřejmě u profesionálních stanic – serverů, ty používají specielní síťové karty v 64-bitovém provedení (PCI-X nebo PCI Express), mají jinak konstruovanou celou architekturu, ale i tak se nedostanou přes asi 60% teoretického výkonu Gigové sítě. 
    A váš počítač, vybavený Gigovou kartou? Reálně počítejte s tím, že se oproti FAST Ethernetu zrychlí asi tak 2x, při opravdu kvalitně vyladěné sestavě 4x. Takže pokud vám FAST Ethernet přenese asi 8MB/sec, u Giga Ethernetu to bude cca 15MB/sec a v ideální situaci někde mezi 25-40MB/sec (minutové a hodinové přenosy si už jistě spočítáte sami). 

   Skutečně výkonný počítač - Intel Core i7, 16GB rychlé DDR3 paměti, SSD disk atd. - se ovšem bude pohybovat v té horní oblasti výkonu - někde mezi 60% - 100% teoretické rychlosti. Musí být ovšem splněny všechny nezbytné podmínky a hlavně - i protistrana, tedy počítač ze kterého (či na který) se data přenášejí - musí mít obdobné parametry.

   Má tedy vůbec Giga Ethernet význam pro normální práci? No, vzhledem k nízké ceně Gigových síťových karet (či k tomu, že tyto karty už bývají často přímo na základní desce) se nám i toto – sice jen 2x až 3x zrychlení – určitě vyplatí. A pokud přenášíte opravdu velké balíky dat… Např. já ve firmě velmi často provádím zálohování zákaznických počítačů a v tom případě se běžně kopírují desítky i stovky Gigabajtů. A potom je pro mě hóóódně zajímavé, jestli mi to bude trvat dvě hodiny nebo jen jednu. Naopak – při běžné práci podobné zrychlení prakticky nezaregistrujete. 

    A jak je to s těmi bezdrátovými sítěmi? S těmi, co se u nich elektřina zbytečně nebrzdí v mědi a může letět vzduchem plnou rychlostí? S těmi co mají rychlost 2,8Giga ? 
    Tak předně – šíření elektřiny v drátech a ve vzduchu skutečně probíhá jinou rychlostí, ale rozdíly jsou tak zanedbatelné, že na ně můžete klidně zapomenout. Dále – těch 2,8Ghz je frekvence, na které bezdrátová síť vysílá, ale s rychlostí přenosu to nemá nic společného. Skutečná rychlost přenosu je ovšem poněkud menší, než si snad někdo představuje. 
    Pamatuju (viz moje bílé vousy) doby, kdy bezdrátové sítě přenášely rychlostí 2Mb/sec. Později byla základem rychlost 11Mb/sec a pak samozřejmě rychlosti vyšší - 22Mbps a 44Mbps. V dnešní době se nejčastěji používá rychlost 56Mb nebo 108Mb a dále 150Mbps a 300Mbps, případně ještě vyšší. To jsou ovšem jen teoretické hodnoty – skutečnost je někde jinde. Pro srovnání – používám 108Mb WiFi přenos na malou vzdálenost asi 100m, mám silné a výkonné antény, je to maximálním způsobem vyladěné a výsledek? Ve špičce asi 35Mb/sec, běžně něco málo pod 20Mb/sec. 
    Takže: 
    Zatímco u sítě, provozované klasicky – prostřednictvím Twist kabelu nebo optiky– dosahujeme asi 80% teoretického výkonu, u WiFi se musíme smířit s tím, že nám rychlost klesne oproti teoretické hodnotě na 30%, 20% nebo ještě méně. Bezdrátová síť tedy rozhodně nemůže konkurovat svou rychlostí, její výhody jsou někde úplně jinde. 

    To by bylo tak letem světem o sítích a budeme pokračovat – data se přece dají přenášet i jinak. Vlastně ten nejběžnější přenos dat je kopírování na harddisk – ať už v rámci jednoho disku nebo z disku na disk. Např. pro mě velmi běžná činnost – zapojím do svého počítače harddisk zákazníka a provedu zálohu jeho dat (nebo ji obnovím). Případně vezmu starý disk, který již dosloužil nebo nestačí svou kapacitou a jeho data zkopíruju na nový. Jak rychle to půjde? To záleží nejen na mém počítači, ale také na stáří, kapacitě a stavu obou disků a taky hodně na velikosti kopírovaných souborů. Adresář Windows, obsahující spousty malých souborů, se bude kopírovat velmi pomalu (a já budu netrpělivě přešlapovat), adresář ve kterém budou MP3 pojede podstatně rychleji a filmy se budou kopírovat plnou rychlostí – 20 až 50MB/sec. Vyšší rychlost budou dosahovat nové, velké a hlavně S-ATA disky, naopak malý starší disk pojede sotva 10MB/sec. Pro rychlou představu – co Gigabajt to minuta, u rychlého disku zkopírujete počet Gigabajtů za poloviční počet minut – což už je docela frmol. 
    Pravděpodobně se teď zeptáte, jestli jsem se nezmýlil. Píšu o rychlostech v desítkách MB/sec a přitom rozhraní disků umožňuje rychlosti mnohem vyšší - IDE disky měly ATA66, ATA100 nebo ATA133, případně přes S-ATA150, později S-ATA300 a dnes už dokonce S-ATA600. Čísla udávají rychlost přenosu v MB/sec - a ta je ve všech případech podstatně větší, než co píšu já. Takže kde je problém?
    1) Všechny tyto rychlosti udávají maximální možnou rychlost dat po káblu - tedy mezi diskem a řadičem. Pokud tedy má disk vaše data připravena v cache, obdržíte je touto rychlostí. Pokud ale bude disk muset data napřed najít a načíst, půjde o něco jiného
    2) bude se jednat o rychlost vlastního disku - tedy jeho mechanické části, ploten, hlaviček atd. Tato rychlost je mnohem menší než "elektrická" rychlost řadiče, pro první orientaci počítejme u nových disků asi 100MB/sec
    3) skutečná rychlost bude potom dána vlastnostmi celého počítače, jeho vytížením, operačním systémem, velíkostí přenášených souborů atd. atd. atd. A právě díky těmto dalším vlivům se dostaneme na rychlosti, o kterých jsem už mluvil.

    Na tomto místě je dobré se zmínit o externích discích, připojených přes USB. Teoreticky by to měl být úžasně rychlý přenos. Proč? USB2.0 má rychlost 480Mbit/sec., USB3.0 dokonce 5Gbit/sec - je tedy na tom mnohem lépe než počítačová síť FastEthernet a dokonce USB3.0 je 5x rychlejší než GigaEthernet. Přesto však – vlivem mnoha činitelů – probíhá kopírování na externí disk o něco pomaleji než bychom čekali, zhruba 10-20MB/sec, což je asi tak 1/3 až 1/5 toho, co se dá dosáhnout s interním diskem. Vše je dáno tím, že USB je z principu napojeno přímo na procesor - procesor vypočítává a řídí celý přenos, je tím velmi silně zatěžován a tím se přenos přes USB velmi zpomaluje. Externí disk tedy není rozhodně vhodný na rychlé obnovování dat ze zálohy. Pro mě bude výhodnější, uložit si data na běžný disk a ten v případě potřeby do počítače namontovat a data z něj přesypat. Časový rozdíl zde bude i několik hodin. 
     Rychlý externí disk ovšem existuje - je to disk s připojením FireWire neboli IEEE1394. Že neznáte? To bude tím, že se jedná o rozhraní mnohem méně rozšířené i USB. Najdete ho jen na minimu počítačů a ještě menším počtu notebooků. Používá se hlavně na připojení (většiny) videokamer - no a existují i externí disky s tímto připojením. Je jich ovšem míň a hlavně - jsou dražší. A každý holt kupuje to nejlevnější.
     Jaká je přenosová rychlost FireWire? U základního provedení (IEE1394a) je to 400Mbit/sec, u novější (a méně rozšířené) verze IEE1394b - 800Mbit/sec. Rychlost tedy srovnatelná s USB - ovšem je tu podstatný rozdíl. Zatímco USB zatěžuje procesor, FireWire má svůj vlastní řadič, běží nezávisle na procesoru a tím pádem rychleji. FireWire se tedy mnohem více blíží své jmenovité rychlosti.

    Ještě se vrátím k vzájemnému propojení počítačů. Pobrali jsme seriový a paralelní kabel, drátové i bezdrátové sítě – a co dál? Jsou ještě jiné možnosti? 
    Snad ta nejsamozřejmější, která většinu z vás napadá, je USB. Dnes ho má na počítačích každý a jeho rychlost? V původní variantě 12Mb/sec, tedy rychlost Ethernetu. V provedení USB2.0, které je už zcela běžné, dokonce 480Mb/sec, tedy úžasná rychlost, blížící se dokonce Gigovému Ethernetu. A v provedení USB3.0 dokonce 5Gbit/sec - fantastická rychlost. A mnoho uživatelů si myslí, že stačí propojit dva počítače USB kabelem a je to. Chyba lávky ! Ani to nezkoušejte ! 

        1) součástí USB je i 5V napájecí napětí. Oba počítače se ho budou snažit do kabelu dodávat, silnější vyhraje (jedno 5V napětí bude přece jen o kouštíček větší) a začne pumpovat proud do toho druhého. A něco vám s velkou pravděpodobností odhoří. 

        2) Už s ohledem na tuto skutečnost se s takovouto možností prostě nepočítá, takže Windows takový přenos stejně neumožňují. 

    Přesto ale přes USB přenášet data můžete – jen k tomu potřebujete speciálně upravený kabel, který stojí asi tak 500 Kč. Poznáte ho podle toho, že má uprostřed takový jakýsi „nádor“ – je tam zabudovaná elektronika s mikroprocesorem, která přenos zprostředkuje a řídí. Je ovšem zároveň nutný SW, který se nainstaluje a spustí na obou počítačích. Celkové provedení – vhodné na jednorázovou akci, kdy chci z jednoho počítače přesypat data do druhého. Rozhodně ale nevhodné na stálé používání nebo propojení dvou počítačů do sítě. '
    

     Další variantou vzajemného propojení počítačů je FireWire , o kterém jsme už mluvili. Zde je propojení možné bez problémů, počítejte ale s tím, že jste jednak omezeni délkou kabelu (max. 5m), jednak je to přece jen komplikovanější způsob, určený opravdu jen pro mimořádné použití. Rychlost je zde ovšem vynikající – ve skutečnosti omezená rychlostí harddisků, které už sotva stačí tak rychle data dodávat. A konečně – stejně výjimečná záležitost – SCSI rozhraní, opět podobná situace jako u FireWire, v praxi nevím o nikom, kdo by to někdy použil.

 



HD elektro v.o.s. - servis výpočetní techniky
tel. - 530 342 542                                              mobil 775 524 130

servis@hd.cz

Od jara 2017 jsme zrušili prodejnu.
Servis nadále poskytujeme na naší domácí adrese:

Domažlická 2, Brno - Královo Pole
rožák Domažlická/Štefánikova

Trasa šaliny 1 a 6 – mezi zastávkami Šumavská a Kartouzská
zastávka autobusu 67 a 81 přímo před domem.


zvonek Volný, 2. patro

pracovní doba dle tel. domluvy
(optimálně zavolat cca 1/2hod předem)


...sem do této poštovní schránky se to prosím hází...
A pokud nám chcete něco sdělit nebo se na něco zeptat,
pak prosím využijte zde naši schránku.

Jinak Webmaster má schránku támhle vpravo === >                         ...áno, tohle je poštovní schránka pro samotného pána tohoto webu...

           

NAVRCHOLU.cz