Kurvítka neboli kazítka

    Nedávno se objevila zpráva, že Evropský parlament v červenci 2017 schválil deklaraci o delší životnosti výrobků, 
v jejímž rámci se má zakázat umělé snižování životnosti výrobků - tak zvaných kazítek.
.  A vzápětí následoval článek, který s touto skutečností polemizoval - 

Kazítka jsou jako yetti. Všichni o nich mluví, nikdo je neviděl, říká odborník

Zdroj: https://ekonomika.idnes.cz/kazitka-zmetky-eu-deklarace-prodlouzeni-zivotnosti-vyrobku-p5y-/eko_euro.aspx?c=A171110_124405_ekonomika_fih

    Stačí snad, když z tohoto článku vyjmu jednu větu:
    Podle Radka Hacaperky, ředitele Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů, jsou takzvaná „kazítka“ mytologickým výmyslem.

    Nevím, jak velkým odborníkem pan Hacaperka je, ale jsem si jist, že by se s ním dokázal dohádat každý servisák, ať už z jakéhokoliv oboru. Protože ten, kdo servis provádí se příliš nezajímá o žádné konspirační teorie, zato tím víc se zabývá některými problematickými součástkami, které se mu dostávají do ruky. A tak vám obvykle servisáci dokážou celkem snadno najít, která součástka v daném zařízení plní onu roli pověstného "kurvítka".

Takže - základní otázka - co to vlastně takové KURVÍTKO je?

    Definoval bych to asi jako nějakou součástku (či část zařízení, materiál nebo výrobní postup), které mají za úkol omezení životnosti a následný výskyt nějaké vážné poruchy, následkem čehož se zařízení musí vyhodit a zákazník si musí jít koupit zařízení nové. No a aby to mělo smysl, tak se to musí stát až po ukončení záruky - a to pokud možno co nejdříve.

KURVÍTKO tedy má za úkol zabránit tomu, aby dotyčné zařízení používaly ještě děti a vnuci původního majitele.

    Tak a teď - kde je pravda ? No, já myslím že ani na jedné straně. A hned vysvětlím proč.
1) že nějaká ta KURVÍTKA existují, to vím - mockrát jsem na ně při opravách narazil. Takže teorie pana Hacaperky rozhodně správná není.
2) Nicméně v integrované mikroprocesory, které odpočítávají čas do totální destrukce také příliš nevěřím. Proč? No představte si, že by někdo třeba v notebooku známé značky něco takového opravdu našel. Umíte si představit ten poprask ? tu ostudu ? A fakt si myslíte, že by někdo od té firmy ještě někdy něco koupil ? To by pro tu firmu znamenalo okamžitý zánik - a za to nikomu žádné kurvítko určitě nestojí.

    Takže - jak tedy takové KURVÍTKO vypadá ? Odpověď je velice jednoduchá - někde se něco odfláklo. Jojo - už vás slyším - říkáte že odfláknutých výrobků jste už měli v ruce spousty a že to je snad o něčem jiném. No vidíte - a právě o tom to je. KURVÍTKO prostě musí vypadat jako běžná chyba, jako drobné nedopatřeníčko, musí se zkrátka nenápadně maskovat jako něco, co je tam omylem a co tam vlastně ani nehledáme. A pokud ho přece jen najdeme, tak se výrobce vymluví na to, že on nechtěl, že on nevěděl, prostě že TO NEBYL ÚMYSL. A v tom je podstata věci. KURVÍTKO se nedá odhalit - vypadá zcela nenápadně, jako omyl, jako nedopatření, jako neúmyslná chybička, jako že si někdo nevšiml... Teprve když rozděláme druhý - pátý - stý výrobek stejného typu, ujistíme se o tom, že se ta "náhodná chybička" vyskytuje všude. 
A ŽE TO TEDY OPRAVDU BYL ZLÝ ÚMYSL. 
    Ale i v tom případě bude výrobce stále tvrdit: No vidíte ? a kdo by to byl řekl ? nás vůbec nenapadlo, že by taková drobnost mohla mít takové následky ! no nic, příště si dáme větší pozor...

    A nikdo mu nemůže dokázat, že to nebyla neúmyslná chybička, ale zlý úmysl.
    A právě z toho důvodu tvrdím, že to úžasné opatření Evropského parlamentu asi nebude mít vůbec žádný účinek. Vlastně ano - znepříjemní život celé řadě drobných výrobců, kteří budou stále dokazovat a dokazovat a dokazovat - a nezbyde jim čas a síla na vlastní vývoj a výrobu. A ti velcí, ti o které se opravdu jedná? No ti mají přece celé týmy právníků, kteří je dokážou z každého problému vysekat, takže ti budou KURVÍTKA produkovat dále a dále budou říkat - jejej, my jsme nevěděli !!!

   Narazil jsem na internetu na článek, ve kterém se autor zamýšlí nad stejnou problematikou
    O fenoménu "kurvítek"
    Bohužel, dochází k závěru, že se to nejdůležitější - tedy ZLÝ ÚMYSL nedá nikdy dokázat a že tam možná ani ten ZLÝ ÚMYSL vlastně není. Ještě jednou opakuji - dokazování je těžké a složité, ale reálné. Např. pokud má nějaký výrobek "dětskou nemoc", kterou výrobce přiznává a slibuje její nápravu, budiž (i když mě by se samozřejmě líbilo mnohem víc, aby se výrobky dostávaly na trh dokonale vyladěné), ale pokud se stejná "dětská nemoc" opakovaně projevuje už u páté generace mobilu nebo notebooku - pak tedy na to výrobce sére jak na placatej kámen a mělo by se s tím něco udělat. A dokonce - pokud se podobná závada už u minulého modelu podařila odstranit a teď je tam zase - tak to už není omyl, ale zkušenost, jak ty závady programově vyrábět. A pokud "zodpovědní pracovníci" tvrdí, že se zatím nikdy nic nepodařilo prokázat - pak stačí obrátit se na servis, opravující dané zařízení a servisáci vám začnou sypat z rukávu spoustu podrobností, týkajících se jednotlivých modelů. 
Takže - pokud bude chtít někdo opravdu pohnat výrobce k zodpovědnosti, bude to určitě složité, ale nikoliv nemožné.

A teď jak vypadá KURVÍTKO v praxi. Ještě jednou zdůrazňuji - musí to být
ÚMYSLNÉ SNÍŽENÍ ŽIVOTNOSTI VÝROBKU.

Například následující snímek (už jsem ho použil i jinde) - nafouklé a vyteklé elektrolytické kondenzátory.
A to díky hodně nešťastnému konstrukčnímu řešení - jen se podívejte - dole hnědý konektor - tam byl procesor (jeden zdroj tepla) - a mezi elyty se nacházejí výkonové spínače na chladičích. Elyty jsou tak zahřívány ze všech stran a jejich životnost jde zcela logicky do háje.
Takže - je to KURVÍTKO ?

Není.
I když to uspořádání není příliš šťastné, není v tom úmysl - naopak, ono to ani moc jinak udělat nejde. 
Elyty i spínače musí být v těsné blízkosti procesoru (to kvůli ztrátám a pod.) a tím pádem to sice není v pořádku, 
ale úmysl v tom také není - prostě to konstruktér nedokázal vymyslet lépe.

    Za KURVÍTKO by se to dalo považovat tehdy, pokud by elyt byl blízko tepelného zdroje bez důvodu - tedy jaksi omylem. A samozřejmě také v případě, že se někdo pokusí ty součástky k sobě přiblížit způsobem, který je nejen podezřelý, ale kde je úmysl jasný nade všecku pochybnost. A protože se mi něco podobného zrovna nedávno dostalo do ruky - tak sem s tím.

 

A velký detail:
 
KURVÍTKO je zde zcela jednoznačně elektrolytický kondenzátor ve středu fotky. Měl by být pokud možno co nejdáL od zdroje tepla - tím je ten černý polovodičový prvek přišroubovaný na chladiči vpravo. Kondík je ale naopak nahnutý tak, aby se zdroje tepla téměř dotýkal a aby náhodou nedošlo k jeho narovnání, je v této nepřirozené poloze ještě zafixován silikonovým tmelem. V tomto případě se výrobce aspoň nemůže vymlouvat, že k tomu došlo omylem - ZLÝ ÚMYSL JE ZDE NAPROSTO ZŘEJMÝ. Na pravém obrázku "opraveno" - stačilo odříznout tmel a kondík narovnat.
Mimochodem - navzdory úmyslu konstruktéra to tento kondík přežil - tentokrát odešlo něco zcela jiného. 
Takže ani KURVÍTKA nejsou vždy zcela spolehlivá  :-)

 
    A stejně tak by se za KURVÍTKO dal považovat elyt se sníženou kvalitou. Běžné jsou dvě řady - do 85°C a do 105°C. Cenový rozdíl - několik haléřů, leč u toho "lepšího" je životnost násobná. Stejně tak mají elyty několik řad podle napětí, při kterém jsou provozovány - 6,3V, 10V, 16V, 25V, 35V... A konstruktér by měl vybrat "správně" - např. při napájení 6V by ta řada 6,3V měla stačit - ale já si asi raději zvolím vyšší řadu 10V. Rozměr součástky bude o malinko větší a cena o trochu vyšší - a já jako konstruktér musím správně posoudit, jestli se mi ty trochu větší rozměry a trochu vyšší cena vyplatí. Protože dnes vládne miniaturizace a samozřejmě velmi rozhoduje ta cena. Takže - pokud mi použití lepší součástky znatelně ovlivní cenu, pak prostě nesmím mluvit o KURVÍTKU. Naopak - pokud konstruktér zvolí "levnější provedení" a přitom je ten cenový rozdíl zcela zanedbatelný, ale kvalita znatelně poklesla - pak je to na pováženou. A co je vyloženě špatně - deset součástek, u 9 zvolím "lepší" kvalitu a tu poslední použiju "levnou" - no tak tahle součástka je právě hledané KURVÍTKO.  

    Dotaz:  Takže se dá říct - součástka s nejvyšší poruchovostí je KURVÍTKO ?

    Odpověď: Kupodivu ne - to by nám to výrobci dělali moc snadné. Nejčastěji se ta hledaná součástka vůbec nepokazí - naopak, zůstává i po opravě v činnosti.. Jak je to možné ? Celkem jednoduše. KURVÍTKO prostě často způsobuje přetížení následujících součástek, které následně odchází. Pokud je vyměníme, odejdou časem znovu. A někdy nejen ony, ale mohou odcházet celé velké části obvodů, které jsou na KURVÍTKO navázané. A pouze KURVÍTKO zůstává v pohodě. Jo - a obvyklá praxe - díky poddimenzované součástce v haléřové ceně odchází následně komponenty třeba stokrát dražší.

    DEMENTI:
    Napsal jsem "díky poddimenzované součástce"? Tak to byla chyba - součástka/kurvítko může být naopak předimenzovaná. Pamatuju si situaci (ale už nevím, o jaké zařízení se jednalo) kdy ty výrobky v případě banální poruchy odhořely - a my nevěděli proč, měla prostě zafungovat pojistka, no ano - obyčejná trubičková pojistka. Tak jsem na ni kouknul - a bylo to jasné. Použitá pojistka měla označení 6,3A - a stejné označení bylo i na krytu přístroje. Ale podle malinkého odběru tam byla logičtější pojistka o hodnotě cca 200mA - takže 30x slabší !! Silná pojistka naopak nedokázala zařízení v případě přetížení odpojit/vypnout. A stačilo vyměnit pojistky za slabší typ (a na kryt zařízení nalepit štítek se správnou hodnotou, aby při výměně pojistky nedošlo opět k omylu) - a nebylo co řešit.

   KURVÍTKEM ale může být kdeco - třeba 

nevhodná umělá hmota

ze které je vyroben notebook. Hmota, která časem tvrdne, křehne a praská - až se nakonec notebook nedá vůbec používat. A pozor - dnešní chemie je už tak daleko, že se dají vlastnosti umělohmotného výlisku předem docela přesně předpovědět. Takže hledaným KURVÍTKEM může být v tomto případě prakticky celý notebook - tedy přesněji všechny jeho plasty. A v tomto případě je výměna KURVÍTKA za správnou součástku zcela nereálná - nikdo si nemůže vyrobit svoje vlastní plasty k notebooku.

Tahle nadílka se vysypala z notebooku po jeho otevření:
Uprostřed úlomky plastické hmoty - která ztvrdla, zkřehla a rozpraskala stářím - během pouhých pár roků.
Vlevo matice, které byly původně v té hmotě zalisované - ale teď už je tam nic nedrží a šroubky (vpravo) není kam uchytit.
Jediné řešení - všechno to poslepovat, vymodelovat náhradní uchycení matiček a šroubků, protože jinak nebude držet notebook pohromadě.
A jaká je s tím práce - k porovnání slouží ta fixka, abyste měli srovnání, jak je to všechno malé a o jakou piplačku se jedná. 

   Další varianta KURVÍTKA - velmi nenápadná - 

špatné chlazení 

Zvláště třeba u notebooků je promyšlené chlazení velice důležité. A pokud je notebook zkonstruován tak, že se v něm snadno usazuje prach a tím pádem se chlazení více a více zhoršuje - pak vše spěje k brzkému konci.

    Ruku v ruce s chlazením jde i 

obtížná demontáž zařízení.

Uvedu příklad: měl jsem v ruce dva notebooky s naprosto rozdílným přístupem konstruktéra k demontáži zařízení.
Prosím - prosím - prosím - dotaz: a jaké značky byl ten dobrej a od jakého výrobce ten špatnej ?
Lituji - chápu, že tohle by byla fakt zajímavá informace, ale zrovna v tomto případě se jednalo nejen o stejného výrobce, ale navíc i o stejnou modelovou řadu a stejný rok výroby. Jen každý notebook byl trochu jiný model - vzhledově sice téměř stejné, ale to číslo modelu se trochu lišilo.

    U toho prvního jsem potřeboval tuším vyjmout HDD nebo vyměnit baterku pro CMOS - prostě nějaký běžný zásah, na který obvykle stačí povolit jeden dva šroubky. Tady ovšem jsem musel:
1) odšroubovat řadu šroubků na zadní stěně, oddělat krytky a pod nimi najít a povolit šroubky od klávesnice
2) otočit notebook a demontovat klávesnici. Pod ní pak byly další šroubky, kterými jsem opět uvolnil nějaký zadní kryt
3) otočit notebook, odstranit uvolněný kryt a pod ním najít a povolit šroubky ke spodní části předního panelu (s touchpadem)
4) otočit notebook, odstranit touchpad a pod ním najít a uvolnit další šroubky
5) otočit notebook a na zadní straně opět něco odstranit - tím jsem se dostal ke šroubkům od předního horního dílu
6) otočit notebook, odstranit přední horní díl (ta část, kde je obvykle vypínač a stavové LEDky) a pod ním jsem už měl přístup k pantům.
7) Panty jsem odšrouboval - ještě samozřejmě odpojit napájení displeje, datové kábly k displeji, anténky od WiFi, káblík od mikrofonu a další od webkamery - samozřejmě jsem ještě u minulých bodů zapomněl upozornit na ploché káblíky od klávesnice, touchpadu a vypínače.  Přitom pod slovem odpojení si u některých káblíků musíte představit jejich vypletení z konstrukce - mohou být doslova prošněrované tu shora, tu zespoda pod i nad různými součástkami či přepážkami - a navíc na klíčových místech bývají přilepené. A taky nesmíte zapomenout, kudy všudy ten káblík kličkoval - aby se to při montáži vrátilo přesně na správné místo.
8) a teď už jen zbývá odšroubovat základní desku - předtím ještě od ní odpojit pár modulů - USB WiFi, bluetooth a další - a pak tu destičku zvedneme, otočíme - a pod ní máme konečně baterku a HDD.

   Ani to moc nebolelo, že? a strávili jsme nad tím příjemné odpoledne - nebo alespoň hodinku dvě. A totéž nás čeká, až to budeme dávat zase dohromady.

    A teď ten druhý notebook - tam jsem potřeboval provést kompletní čistění. Takže otočíme, koukneme na něj ze zadu - a kdepak máme nějaký šroubek? Divné, žádný tu není. Vůbec žádný!!! Leda tahleta packa - posuneme ji - a lup ! - celá zadní stěna odskočila a máme kompletní přístup k vnitřnostem. RAMka ? na vycvaknutí mi stačí prsty. HDD ? jeden šroubek. Ventilátor od chlazení ? dva šroubky - a je to hotovo.  Já vlastně za to čistění nemám zákazníkovi pomalu co účtovat.

    Tak - a teď určitě říkáte, že je to blábol, že to s KURVÍTKEM nemá nic společného.
Ale má ! patří to do stejné kategorie. Protože jakákoliv - sebejednodužší oprava - dokonce i pouhé čistění od prachu - toho prvního notebooku je tak složitá (a tudíž drahá), že si jeho majitel místo ní raději pořídí notebook nový - a o to přece šlo !!!
   A naopak - před konstruktérem toho druhého notebooku hluboce smekám, to je totiž  PAN KONSTRUKTÉR - a těch si opravdu vážím.

   KURVÍTKO Softwarové - je vlastně dvojího druhu.
1) z internetu přišel pokyn ke zmičení. Všechna zařízení jsou dnes postupně připojena na Internet (tzv, internet věcí) - počínaje počítači, notebooky, tablety a mobily přes tiskárny, routery, wifiny a televize až po ledničky, mikrovlnky, inteligentní vytápění a osvětlování místností a postupně řadu dalších. Už párkrát jsem slyšel o tiskárně, která nebyla připojena na internet, jela pár let bez poruchy a druhý den po připojení na internet definitivně odešla - a samozřejmě řada podobných skazek. Věřím tomu ? Ale jo - jen nevím o tom, že by se to někdy prokázalo, ale je to samozřejmě reálná možnost.
    Anebo - pokud chcete - mám alespoň silné podezření.
Konkrétně inkoustovky Canon začnou po nějaké době provozu hlásit "přeplnění odpadní nádobky" a tiskárna (bez opravy) dál nejede.
Anebo druhá závada - opět Canon - tiskárna najednou NEJEDE - VŮBEC - ANI NEJDE ZAPNOUT! Co se stalo? Vadný zdroj! Tak ho vyměníme, ne? Lituji - z nejasných důvodů se přetížila tisková hlava, ta odpálila řídící elektroniku a následně shořel ten zdroj - takže veškerá elektronika v tiskárně kaput, oprava dražší než koupit novou tiskárnu.
    A dle mých zkušeností se jedná o epidemie - jak se objeví jeden zákazník s touto závadou, vzápětí se hlásí další. A epidemie=nákaza. A odkud? No já bych řekl že z internetu - a na virus bych to netipoval, spíš na toho výrobce.
2) přesně opačná varianta - zařízení, které je softwarově propojeno s "něčím" - s nějakými vnějšími podmínkami a po zastarání SW již dále pracovat nemůže. Což není teorie, tohle je zcela tvrdá realita - ale těžko můžete někomu (výrobci) vyčítat, že už nepodporuje (=nepovolí provoz) zastaralému (leč plně funkčnímu) zařízení.

    Bohužel - právě u moderního operačního systému narazíte na spoustu problémů, které vám budou ztěžovat život. Je naprosto běžné, že nainstalujete do počítače nový operační systém - a ona už nejde připojit tiskárna. Nebo nějaké jiné zařízení. Nejsou totiž k dispozici ty správné ovladače.
    Řada lidí teď řekne - no bóže, tak se koupí i nová tiskárna, však bylo na čase. A o nic přece nejde, vždyť mnohem modernější tiskárna dnes stojí vím já tisícovku.
    Jo - to je (skoro) pravda. Mám jen dvě připomínky. Předně - jde o princip: když už mohli u MSI vyrábět nové a nové BIOSy, proč nemůže výrobce tiskárny ve spolupráci s Microsoftem vyvinout nový ovladač?
    A ta druhá připomínka je ještě vážnější: ne každou tiskárnu (nebo jiný výrobek) můžu nahradit novým modelem za tisícovku. Protože - co když ta stará tiskárna nebyla až tak špatná, co když to byla nějaká slušnější (a dražší) mašina?

    Teď ještě pár slov k tomu, jak (nejspíš) KURVÍTKA vznikají. Věřte - není to nic snadného. Opravdu. Jo - kdyby tam byl nějaký ten integrovaný obvod, co by odpočítával čas zbývající do konce záruky, to by byla jiná, to by fachčilo prakticky samo. Ale KURVÍTKA která popisuji kladou na konstruktéra obrovské nároky. On totiž nemůže jenom zaručit, že se to pos... On taky musí dodržet termín ! NESMÍ se to pos... před skončením záruky (na tom by výrobce tratil velké prachy) - a naopak - nemělo by to přežít moc dlouho po záruce, ideálně jen pár měsíců přes ty dva roky. A tak konstruktér musí vynaložit všechen svůj um na to, aby ty plánované závady opravdu správně načasoval.
   Pochopitelně se vychází ze zkušeností z předchozích modelů, vyloženě se využívá chyb a nedopatření, ke kterým už došlo v minulosti, ale bohužel jednotlivé díly dávají dohromady celek a ten se může nakonec chovat jinak, než se původně předpokládalo. A tak známe některé modely, která provází příšerná pověst o zcela neúnosné poruchovosti, známe aféry, kdy výrobce svolává tisíce zákazníků aby jim bezplatně vyměnil nebo opravil nějaký díl dřív, než se jeho závada projeví devastujícím způsobem, prostě ani těm největším výrobcům se nějak nedaří jejich dobře naplánovaná strategie - 24měsíců a dost !

   A já jen vzpomínám na doby dávno minulé, kdy jsme používali nejen stále ještě fungující, ale i spolehlivé zařízení po tatínkovi nebo dokonce po dědečkovi. A pokud chcete příklad - okrajově opravuji i HiFi techniku. A stále ještě mi nosí zákazníci různé zesilovače a gramofony značky TESLA. My jsme to v těch dobách překládali jako TEchnicky SLAbé - a já se za to dnes dodatečně teslákům omlouvám, protože ty jejich 30, 40 i 50 let staré výtvory dnes potřebují kolikrát jen vyčistit kontakty a vyměnit elyty - a zase to bude nějakou tu desítku let spolehlivě šlapat.

   A taky si občas vzpomenu na ten vtip, který je sice docela fousatý, ale některé dnešní výrobky vystihuje dokonale:

To přijde pán do železářství a reklamuje kladivo.
Položí ho na pult - topůrko zvlášť, železo zvlášť - takhle se mi to přerazilo, co s tím ?
Prodavač nevěřícně kroutí hlavou a nakonec se ptá:
"To se divím ! A neťuknul jste s tím někde ?"