Už jsem vám dlouho nepsala - páníčci mají spoustu starostí a já mám plno práce s tím, abych jim dělala radost a oni byli veselejší. No a teď - o Lukášovi jsem vám už psala, to je ten náš technik, takovej ten hrozně velikánskej, co v každých dveřích musí ohnout hlavu, aby se nepraštil o futro. A on má teď nemocnou maminku (moc nemocnou, je z toho celej smutnej a páníčci taky) no a jeho maminka má pejska - jmenuje se Mates. A když je teď Lukášova maminka v nemocnici, tak musel vzít Lukáš Matese do Brna a bude tady teď s námi.
Vidíte, jak na něj pořád
musím dávat pozor ?
No, já ani nevím,
jestli z toho mám mít radost nebo ne. Na jedné straně tu mám teď kamaráda
- a to je docela fajn, mít kamarády, ale na druhé straně je to taky
konkurence, že jó? A konkurenci já ráda nemám. A on Mates není žádnej
hlídač, on je to jen mazel, kterej chce být furt s páníčkama a taky se
hned mazlí s každým zákazníkem a tak. No pro mě za mě, se zákazníkama
ať se mazlí, ale ať nechá na pokoji moje páníčky ! Protože to já teda
nesnáším - vrrrrr, když se Mates nechá hladit od mé paničky nebo když
si sedne mému páníčkovi na klín. To jsou přece moji páníčci a žádnej
jinej pejsek na ně nemá právo, no nemám pravdu?
A tak Matese docela pěkně
proháním a vrčím na něj a rafám po něm, aby si uvědomil, kdo je tady pán
a kdo musí poslouchat. A to on zas teda chápe moc dobře - protože na mě
teda nemá, to si pište !!! Je sice stejně velkej jako já, ale není
to ani pořádnej pes - spíš taková hromada bílejch chlupů, páníček říká,
že prej váží tak třikrát míň než já a že toho nemám zneužívat,
že je to prej rozdíl několika váhovejch kategorií. No, já už jsem tady
dost přibrala, už nejsem taková ta štíhlá holka jako dřív, panička říká,
že teď už jsem pořádnej pes a že mám silný a pevný tělo - a taky mi
přibyla spousta sebevědomí, nikoho se nebojím (jen třeba igelitovejch sáčků,
co letěj ve větru) - ale pejsků ne, těch jsem se bála dřív, teď už se
s nima kamarádím - teda s těma malejma - a na ty velký štěkám, aby se mě
báli oni !
A Matese asi časem vezmu na
milost - ale vychovávat ho budu, to teda jo ! Uvidíte, jak mě bude za
chvilku poslouchat. Včera tady byl první den - a já ho hned naučila štěkat
na zákazníky, to zatím neuměl. A to máte vidět, jakej je to dnes binec,
když přijde do prodejny zákazník.
a jdu si zase lehnout na svou
deku
My dva spustíme takovej štěkot, až se každej vyděsí. Akorát Mates to pak pokazí tím, že přiběhne k zákazníkovi, stoupne si na zadní a nechá se mazlit. Což mě obyčejně otráví - tohle přece hlídač nedělá, že ne? - a jdu si zase lehnout na svou deku. A pak Mates seřvu, až se začne bát a jde se schovat dozadu pod stůl - ani ho tam skoro vidět není, jen ty jeho očíčka tam svítěj - chichi.
- ani ho tam skoro
vidět není, jen ty jeho očíčka tam svítěj -
Tak se tam mějte a až páníček nebude mít tolik starostí, tak on vám taky něco napíše.
Zdraví vás
Ajda
