Chladiče a chlazení

Chlazení pevného disku

    Jedná se o problém, který je u mnoha počítačů zcela zanedbáván. Většina výrobců vůbec neuvažuje o tom, že by se měl pevný disk nějak chladit. Přitom přehřátím disku nejen dochází k chybám při zápisu a tím k nespolehlivému chodu počítače, ale při překročení určité teploty se prostě data z disku navždy smažou (odmagnetizační teplota). Samozřejmě i zde navíc platí obecné hledisko:
 čím vyšší provozní teplota, tím nižší spolehlivost a životnost.

Jakou teplotu má mít správně pevný disk (HDD) ?

    Neexistují žádné přesně stanovené teploty, které by bylo nutné dodržet. Rozhodně ale neuděláte chybu, pokud budete dodržovat zásadu, že:
Pokud váš disk pracuje při teplotách do 40°C, potom je vše v pořádku a nemusíte nic měnit ani upravovat.
Pokud jeho teplota stoupá nad 40°C - pak začněte o jeho chlazení alespoň uvažovat.
Naopak, pokud je jeho pracovní teplota přes 50°C, pak rozhodně neváhejte a použijte některý z chladičů, které jsou dále uvedeny .
A pokud provozujete disk při teplotách přes 60°C, pak si musíte být vědomi toho, že vyloženě nebezpečně riskujete.

    Říkáte, že jste sice ochotni tato pravidla dodržovat ale prostě nevíte, 

jaká je teplota vašeho disku?

Nejjednodužší je prostě si na něj sáhnout:
    1) Pokud je chladný, studený - pak je jeho teplota nižší než teplota lidského těla - výborný výsledek a já vám gratukuji.
    2) Pokud je vlažný až příjemně teplý - teplota asi 35°C až 40°C - uspokojivý výsledek.
    3) Nepříjemně teplý (45°C) až horký disk (více než 50°C) - tohle už není v pořádku a mělo by se s tím něco dělat.
    4) Tak horký, že na něm neudržím ruku - příliš velká teplota, bez namontování chladiče již dále rozhodně nepoužívat !!! A pokud na mou radu nedáte, počítejte brzy se zničeným diskem a hlavně - se ztrátou dat !!!

   Zdá se vám tato metoda příliš primitivní? Souhlasím, nicméně vlastní ruku mám k dispozici vždy a pro první informaci mi toto "měření" postačuje. Teprve pokud narazím na problém, nasazuji skutečnou měřicí techniku:
    a) superpřesný digitální bezdotykový teploměr s infrasnímáním teploty - no - infrateploměr sice ve firmě používáme, není až tak drahý (do tisíce korun), ale  patrně jej doma nemáte a vlastně se vyskytuje na málokterém pracovišti - tudíž tuto možnost vynechám
    b) tepelné čidlo, snímající povrchovou teplotu HDD - bývá namontováno v některých typech moderních skříní, ovšem je to varianta spíše na efekt, hodně záleží na místě, kde je čidlo k disku připevněno a hlavně - není vždy k dispozici a jeho přesnost je spíše jen orientační - klidně plus minus několik stupňů.
    c) SW měření - snadné, jednoduché, přehledné. Stačí nainstalovat jednoduchý prográmek (příklady najdete v sekci DOWNLOAD) a získáte nejen přehled o současné teplotě, ale i o jejím vývoji v průběhu práce. Například zjistíte, jak teplota klesne při usínání počítače nebo naopak stoupne při velkém kopírování dat nebo při antivirové kontrole.

A ještě dvě otázky:

Jak přesně je nutno teplotu měřit?
SW měření může mít klidně chybu několika °C - to ale nevadí, jedná se opravdu o měření orientační, vždyť v průběhu práce nám teplota kolísá běžně o cca 10°C. Takže nám opravdu stačí vědět, ve které oblasti teplot se pohybujeme - do 40°C, nad 40°C, přes 50°C, přes 60°C...

Nebude disku vadit příliš nízká teplota?
Ne - pokud se budeme pohybovat v pokojových podmínkách, pak nízká teplota rozhodně nehrozí. Příliš nízká teplota je problém spíše teoretický, může k ní dojít maximálně v případě, že někdo umístí počítač na mražák nebo používá chlazení tekutým dusíkem. Takové případy sice znám, ale jsou to naprosté extrémy a běžných počítačů se to naštěstí netýká.

Proč se vlastně disk přehřívá ?

Může se jednat o konstrukční vadu - tedy nedomyšlenost ve vývoji - a několik takových modelů v historii bylo, i když to není zcela běžný případ.

Dosti často se také stává, že disk, který je normálně chladný se začne zahřívat až při větším vytížení. S tím se setkávám pravidelně - pokud např. provádím zálohování zákaznických disků, trvá taková operace hodinu (nebo taky několik hodin) a disk se při tom zahřívá na teploty, které pro něj mohou být vyloženě nebezpečné. A pokud bych to tak nechal, budu riskovat nejen havarii zálohovaného disku, ale hlavně kompletní ztrátu dat. Takže raději při každém kopírování nebo zálohování disku už předem montuji chladič, abych podobné nehodě předešel.

Nejčastější problém s teplotou disku ovšem nebývá zaviněn diskem samotným, ale jeho montáží. Běžná je montáž dvou disků (někdy dokonce tří) těsně vedle sebe. Disky se pak k sobě důvěrně tisknou, zahřívají se navzájem - a katastrofa na sebe nenechá dlouho čekat.

Disk musí být vždy namontován tak, aby kolem něj ze všech stran volně proudil vzduch a nemohlo dojít k jeho přehřívání.

Spousta počítačů je bohužel postavena způsobem, nad kterým se mi zvedá žaludek. 

Projevuje se "mirně" vyšší teplota na provozu disku ?

Některé "autority" tvrdí, že diskům škodí jen opravdu vysoká teplota - taková, která může způsobit jejich totální havárii.
A teplota "mírně" zvýšená údajně nehraje roli - disk je na takové teploty konstruovaný.
To je samozřejmě naprostá pravda - ovšem když mluvíme o novém, bezvadném disku.
Jenže - disky, které máme v počítačích už zas tak úplně nové nejsou - jsou už nějakou dobu používané a mohou se na nich projevovat - závady?
No, tak tvrdě bych to neřekl - jen jejich vlastnosti jsou mírně horší, než u nového disku.

Teď vám ukážu graf z měření vlastností disku jedné zákaznice:

A jak vidíte - nechtěl jsem disk zbytečně trápit a po 39% jsem test raději ukončil.

Pokud mohu doporučit - každý disk si chlazení zaslouží - po celou dobu života.

Konstrukční typy chladičů pevných disků

    Různých chladičů existuje celá řada a my vám je můžeme nejen nabídnout, ale i poradit s jejich výběrem. Na úvod uvedu srovnání dvou modelů deskových chladičů- jednoho mizerného, druhého vynikajícího (oba modely se jednoduše přišroubují na spodní stranu disku a pokud fungují, chladí opravdu výborně):

    Na závěr si neodpustím ještě dva krásné deskové chladiče. Ten první (model SHDC-D fy. Evercool) využívá dokonce 80mm ventilátor, takže proud vzduchu je zde mimořádně silný - jen bych ho možná namontoval z vnější strany chladiče, aby byl pod deskou chladiče dostatečný prostor na proudění vzduchu a navíc opatřil ochrannou mřížkou. Druhý model - vpravo - je také krásný, ale jen pro oko. Platí zde opět všechny nevýhody ventilátorku, který nelze vyměnit a umělohmotné desky, která sama o sobě chlazení nijak nezlepšuje.

Takže tohle byla kategorie tenkých, rozměrově nenáročných a zároveň levných chladičů vhodných pro montáž do 3,5" pozice. Jejich použití doporučuji víceméně u všech počítačů - zaručují spolehlivou práci HDD, nekomplikují konstrukci a zbytečně neprodražují náklady na celý počítač.

U náročnějších sestav, kde se klade vysoký důraz na spolehlivost a zároveň bývá použito více HDD umisťujeme obvykle HDD do 5,25" pozic.
Zde je nejběžnější použití 
ventilátorků v čelním panelu:
 

    Obvyklé čelní panýlky mají jeden, dva nebo tři ventilátorky o rozměru 40mm. Tento rozměr je dán výškou 5,25" slotu a nepříjemně ovlivňuje největší slabinu tohoto provedení - hlučnost. I zde totiž bohužel platí, že čím menší ventilátor, tím hlučnější a když si představíte počítač se 3 nebo 4 HDD a před každým z nich panýlek se 3 ventilátory - vzniká velmi hlučná sestava, navíc s velmi nízkou životností ventilátorků, které je nutné neustále měnit (nebo se smířit s tím, že se po roce už žádný z nich netočí).
   Samozřejmě, disky jsou v takovémto prostředí docela spokojeny - nepřetržitý přísun chladného vzduchu podstatně zvyšuje jejich spolehlivost a životnost. Majiteli ale obvykle hluk vadí a brzy začne vymýšlet jinou variantu.

   Na těchto obrázcích vidíme zcela tiché - pasivní - chladiče. První provedení je tvořeno masivní žebrovanou hliníkovou deskou, další dvě využívají heat pipe trubice. Tato provedení jsou sice o něco dražší, ale navíc dokážou zatlumit vibrace, způsobené HDD a tak celou sestavu ještě více ztišit.
   Všechny tyto varianty sice podstatně zlepšují pracovní režim HDD, ale stále jsou závislé na teplotě, panující ve skříni. Proto se doplňují o aktivní část, většinou opět o panýlky z minulého odstavce:

Disk je tak chlazen opravdu výborně, ovšem o hlučnosti platí vše, co jsem namítal minule.

    Jako rozumné řešení považuji tento čelní panýlek. Zabírá dvě 5,25" pozice a je osazen 80mm ventilátorem. Může tedy naráz ochlazovat dva pevné disky a jeho výkon, jak už jsem uváděl dříve, se zhruba vyrovná čtyřem 40mm ventilátorkům. Navíc ovšem získáme spolehlivější provoz (mnohem delší životnost) a i hlučnost je proti malým ventilátorkům podstatně nižší. Drobná nevýhoda - jediná firma, která u nás toto zboží nabízela, zanikla a tak dnes nevím, kde něco podobného sehnat. Pokud vy o něčem víte, dejte mi vědět, budu vám vděčný.
    A nakonec - já sám mám v počítačích, kde je použito více disků, dokonce 120mm ventilátor. Je zcela tichý, velmi výkonný, zabírá tři 5,25" pozice a obsáhne naráz chlazení tří HDD. Tento model máme naštěstí v sortimentu a je tudíž běžně k dodání. Jediná nevýhoda - jen málo zákazníků potřebuje chladit naráz tři disky.

Asi nejluxusnější provedení představují kovové boxy na HDD, do kterých se HDD namontuje a ve kterých se potom umístí do 5,25" pozice. 

Box je obvykle vybaven malým 40mm ventilátorkem, v nejluxusnějším provedení ještě regulací a indikací otáček, případně světelnými efekty.

Na jedné straně - zcela na rovinu: obyčejným masivní chladič s velkým ventilátorem považuji za účinnější. Ale když to vezmeme kolem a kolem - nevypadají některé ty modely krásně? A navíc - koukejte jak nádherně to vypadá, když se jich dá do skříně najednou trochu víc:

    Na závěr uvedu tři trochu nestandardní aplikace. Ta první je určena spíše pro profesionály. Jedná se o box pro několik HDD, jaký se používá např. pro RAIDová pole apod. Samozřejmě, může ho použít i ten kdo prostě potřebuje používat několik disků v jednom počítači. Celokovová konstrukce zaručuje velmi dobrý odvod tepla a velký ventilátor ve dvířkách dodává velmi tiše dostatečný proud vzduchu.

    Že se nejedná o běžný chladič pro běžného uživatele je jasné. Výhody jsou ovšem nesporné - kontrola otáček, funkčnosti ventilátoru a provozní teploty alarmem, možnost výměny jednotlivých disků za chodu počítače atd.

    Další ukázka je v případě použití externího disku. Umělohmotné boxy dovedou "dobře udržovat teplotu", takže se v nich disky rychle přehřívají. Malý 40mm ventilátor sice dělá co může, ale jeho výkon většinou nestačí kladeným požadavkům a navíc mají malé ventilátory i malou životnost. Jako ideální proto považuji toto celokovové řešení fy. ICY BOX, kdy sama skříň působí jako kvalitní pasivní chladič.  Přitom - co je na tom technicky nejkrásnější - je velmi jednoduchá, vlastně až primitivní konstrukce, na které se ale ani po letech nemá co pokazit - dva masivní hliníkové plechy a spojení pomocí šroubů, které utáhnete rukou bez použití nářadí - fantazie! Zcela tiché, účinné, spolehlivé - co chcete víc? 

    A konečně poslední ukázka (vpravo) by se již brzy mohla stát běžným jevem v řadě počítačů - tedy aspoň v těch, které budou používat vodní chlazení. Oběma masivními bočnicemi protéká chladicí kapalina a zaručuje tak disku optimální teplotu.

To be Continued
Chlazení grafických karet