Chladiče a chlazení
Vodní chlazení
se v poslední době velmi rozšířilo. Mít vodníka v bytě - pardon, v počítači se stává módou a pro někoho nutností. Většímu rozšíření brání hlavně poměrně vysoká cena, která rozhodně nevyhovuje těm, co vyžadují "to nejlevnější zboží". Zákazník, který si k nám přišel pro nový, kvalitní ventilátor, který ale tentokrát neodejde hned po prvních pěti letech provozu (ale zároveň dodává - a rozhodně nechci něco dražšího než 50Kč - víc stejně nemám) není ideálním adeptem pro montáž této nové technologie. Takže pro koho je vodní chlazení určeno a co nám přináší?
Předně si musíme uvědomit základní rozdíl oproti běžným
ventilátorům: kapalina - voda přenáší teplo podstatně lépe než vzduch,
proto je s jejím použitím chlazení mnohem snazší.
Takže vodní chlazení je určeno:
a) pro toho, kdo svůj výkonný HW už jen těžko uchladí běžným způsobem
b) pro toho, kdo vyžaduje velmi tiché chlazení
c) a konečně i pro toho, kdo musí mít "vodníka", protože je to
moderní.
Princip vodního chlazení
Celý chladicí systém se skládá z následujících částí
chladicí tělísko | pumpa neboli vodní čerpadlo |
radiátor neboli tepelný výměník |
expansní nádoba | hadičky, fitinky a další drobný materiál |
Celý systém je naplněn chladicí kapalinou. Na místo, které produkuje velké množství tepla (např. povrch procesoru) je připevněn chladicí blok, vyrobený z dobře vodivého materiálu, obvykle hliníku (to je ten, co se odstěhoval do Humpolce) nebo raději mědi, která je sice dražší, ale má optimální tepelnou vodivost. Chladicí kapalina, kterou je systém naplněn, se zde ohřívá a teplá je tak odváděna vodní pumpou do radiátoru, kde se opět procházejícím vzduchem ochlazuje. Expansní nádobka slouží jako zásobník chladicí kapaliny.
Základní varianty vodního chlazení
a) Redukovaná sestava - asi to nejjednodužší, co může v této kategorii existovat: |
|
Sestava se skládá vlastně jen ze dvou částí: chladicího bloku se zabudovanou vodní pumpou a aktivního chladiče, vybaveného velkým 80mm ventilátorem. Vše je propojeno hadičkami a sestavu můžeme již zakoupit naplněnou chladicí kapalinou. Podobné zjednodušené varianty existují v různém provedení a i když jsou až velmi jednoduché, svůj účel splňují. |
|
b) Uzavřená soustava |
|
Většinou ji můžeme koupit již sestavenou a naplněnou
chladicí kapalinou. Té je v sestavě jen takové množství, aby byly všechny
komponenty a hadičky zcela zaplněny a netvořily se vzduchové bubliny.
Pokud kupujeme sestavu již hotovou, je tato podmínky splněna již z výroby.
Pokud si skládáme vodní chlazení sami, musíme pracovat velmi pečlivě,
protože případné tvoření bublin může výkon chlazení podstatně
snížit. Dá se vylepšit přidáním uzavřené expanzní nádrže,
kterou umístíme na nejvyšším místě systému. Sestava na obrázku obsahuje tři chladicí bloky - na CPU, na čipset základní desky a na grafiku, dále vodní čerpadlo a opět aktivní chladič. |
|
c) Otevřená soustava |
|
Otevřená soustava = volná vodní hladina. Řeší se
otevřenou expanzní nádrží, kterou je nejlépe umístit na nejnižším
místě systému (nehrozí tak velké nebezpečí, že nám voda vyteče
na podlahu). Tuto vyrovnávací nádrž může tvořit nejen profesionální
expanzka, ale někdy i obyčejný kýbl. Výhody: vodní soustava může mít velkou kapacitu chladicího media (několik litrů) a může tím pádem fungovat i bez chladiče. Než se totiž stačí tak velké množství vody prohřát trvá hodiny a přirozené ochlazování obvykle neumožní dosáhnout tak vysoké teploty vody, která by ohrozila teplotu procesoru. Existují i (obvykle velmi amatérské, leč neobyčejně účinné) systémy, kde hadičkami necháme protékat vodu z vodovodu. Spotřeba vody sice obrovská, ale chlazení velmi spolehlivé (na rozdíl od elektřiny k výpadkům dodávky vody obvykle nedochází). Nevýhody: otevřená vodní hladina = odpařování. Rozhodně se tedy nejedná o bezúdržbovou variantu, voda se musí pravidelně dolévat. S tím souvisí i druhý problém - vodní kámen. Zatímco v uzavřené soustavě je jen konečné (a velmi malé) množství vody a tím i vodního kamene, do otevřené soustavy vodní kámen s vodou pravidelně doplňujeme, což značně snižuje životnost chladiče a hlavně čerpadla. Rada (a moje rady raději dodržujte): |
|
A otázka do milionáře: Odpověď je jasná: Z čehož vyplývá, že některé zdánlivě čistě počítačové problémy je možné vyřešit i díky znalosti zeměpisu. |
Komponenty vodního chlazení
Chladicí blok (chladicí tělísko)
Požadavky - perfektní dotyková plocha, nízký tepelný odpor, nízký průtočný odpor, spolehlivé připojení hadiček Tyto bloky jsou uzpůsobeny jak pro procesory (různé druhy pro různé patice), pro grafické karty (spousta typů pro jednotlivé modely karet),
pro HDD a další... |
Pumpa ( vodní čerpadlo )
Jedná se o běžná čerpadla obdobná jako třeba ty, která se používají například v akvaristice. Podstatné vlastnosti: výkon (litry/hodinu), hlučnost (samozřejmě vyžadujeme tu nejnižší) a životnost (pokud možno nejvyšší). Právě akvaristická čerpadla se využívají dost často, protože všechny tyto vlastnosti splňují díky mnohaletému vývoji - takže třeba s takovou značkou EHEIM rozhodně neuděláte chybu. A drobná poznámka: zapomeňte na to, že nejlepší čerpadlo je to s tou nejnižší cenou ! (ale to jsem už říkal stokrát a je to, jako bych hrách na stěnu házel, že áno). |
Radiátor ( tepelný výměník, chladič )
Několik variant velkých, masivních chladičů (120x120mm, 120x240mm a 120x360mm). Jsou připraveny pro montáž 120mm ventilátorů, pokud se jich namontuje několik, obejde se systém i bez ventilátorů.
|
Expansní nádoba (expanzka)
|
Chladicí kapalina
Běžně lze použít i obyčejnou vodu. Nevýhodou
je její tvrdost a vylučování vodního kamene. Tyto vlastnosti samozřejmě
nemá voda destilovaná. Jedna nevýhoda se ale projevuje i u ní - je to možnost
růstu vodních řas. Následkem toho může dojít k ucpávání systému a
k následnému vyřazení systému z provozu. Tomu lze zabránit buď |
Příslušenství
Je mi trochu líto - ale v současné době je na trhu sice řada kompletních sestav "vodníků", ale jednotlivé komponenty zrovna ve velkém výběru na trhu nejsou. A tak jsem zapátral ve svém archivu a objevil jsem pár zajímavých fotek, které jsem kdysi pořídil na Invexu 2005. V té době existovalo docela dost specialit, které dnes na trhu neexistují. A tak jsem se rozhodl se s vámi o pár snímků podělit (a mám takový neurčitý pocit, že řada z nich by se dobře prodávala i dnes).
Chladící věž YETI TOWER. Jak vidíte ve srovnání s vedle
stojící skříní - jedná se o docela velký kolos,
jeho výhoda ovšem je, že je to naprosto bezhlučné a mimořádně spolehlivé
chlazení.
Ukázka kompletu vodního chlazení COOL RIVER DELUXE
Druhá varianta kompletu vodního chlazení COOL RIVER STANDARD
Výměník 12x24cm - může fungovat (při svislé montáži) v
pasivním provozu,
případně s využitím dvou 120mm ventilátorů zvládne opravdu velký chladicí výkon.
A vpravo vodní chlazení pro HDD.
Plakát úžasné mašiny ZALMAN TNN 500AF.
Jedná se o zcela bezventilátorovou (a tím pádem naprosto tichou) počítačovou
skříň.
Tohle ještě není ta zázračná skříň, ale je to také
ZALMAN - ovšem tentokrát s opravdu vysokou chladící věží.
A jinak - vpravo na zemi stojí ten zázrak - ZALMAN TNN500A
Pasivně chlazená skříň ZALMAN TNN500A
Prohlédněte si masivní chladiče nejen na obou bočnicích, ale i na přední a zadní
stěně
A že to všechno znamená nejen masivní konstrukci, ale také pořádnou váhu - to
naznačují i opravdu masivní držáky na přenášení téhle skříně.
Podobná skříň ZALMAN TNN 300
"Menší" verze oproti minulé - ale prohlédněte si masivní bočnici skříně
(mimochodem - se zabudovaným pasivně chlazeným zdrojem)
a srovnejte ji s běžným půlmilimetrovým plechem "normálních" skříní.
A tady vidíme střeva této skříně - zvláště doporučuji
vaší pozornosti ten modrý miniaturní (vodní) chladič procesoru.
A pro srovnání - hned na následující fotce máte ukázku odpovídajících klasických
chladičů z té doby - srovnání je snad dostatečně výmluvné.
Zatímco vodní chlazení se ve skříni téměř ztrácí, 120mm ventilátor výkonného
systému YETI by vyplnil celý volný prostor ve skříni.
A dovolte mi jeden povzdech - dnes, o mnoho let později, si o podobném
provedení, výkonu chlazení a hlavně cenách můžeme nechat jenom zdát.
To be Continued