Takže hlavní problém
který z těch modulů je nejlépe zvolit do vašeho počítače?
Minule s touto otázkou přišel zákazník a začal vyzvídat: "je
lepší ta paměť SDRAM nebo DDRAM? A nebylo by dobré použít ty RIMM
paměri, ty jsou prý obzvlášť rychlé? A vůbec, když jsme u té
rychlosti - jakou frekvenci paměti bych mu doporučil?"
Nějakou dobu jsem se ho snažil přerušit. Když se mi to konečně
podařilo, zeptal jsem se, jestli už má vybranou základní desku.
Samozřejmě, nejen vybranou, ale i zakoupenou. Proč?
Pokusil jsem se mu vysvětlovat, že tím je vlastně otázka pamětí
vyřešena.
Nesouhlasil:
"Ono se to dá určitě
nějak pozměnit, upravit, upilovat, nějaká redukce..."
|
Takže začnu trochu jinak.
Ten, kdo ví přesně, jakou paměť použít, ten pravděpodobně
tenhle článek nečte.
A tomu, kdo zde doufá najít potřebné informace, důrazně radím:
Nechte výběr pamětí
profesionálům.
Aby si teď někdo nestěžoval, že jsem vás odbyl jenom tak snadno
- pár informací doplním. Ale stejně budu doufat, že omezíte vlastní
iniciativu a přinesete raději počítač do odborné firmy.
Hlavní typy pamětí jsem už vyjmenoval. Zde ovšem problém při výběru
není. Nemůžeme prostě dát do základní desky cokoliv - každá
deska umožňuje použít jen jeden typ pamětí (pouze ve výjímečném
případě se v přechodných dobách vyráběly některé desky pro dva druhy pamětí
- DIMM/SDRAM, SDRAM/DDR, DDR2/DDR3).
Při výběru tedy nejde o to, který typ paměti vybrat - to je dáno
deskou.
Druhá otázka je frekvence - obecně platí, že použijeme
nejrychlejší paměť, kterou deska zvládne nebo kterou máme k
dispozici. Jsou ovšem výjimky - kdy se musí frekvence paměti přizpůsobit
použitému procesoru, ale to se dá zjistit z manuálu.
Stejně tak z manuálu zjistíme, kolik pamětí můžeme do desky
osadit a do kterých slotů (případně v jakém pořadí). To všechno
jsou otázky, na které se dá snadno odpovědět.
Něco jiného ale je, pokud vybíráme konkrétní modul. Pravda, jednou
se mi dostal do ruky manuál, kde byl asi na 20-ti stranách vypsán
seznam všech možných modulů, pro které výrobce zaručoval
kompatibilitu. Bohužel, ani na těchto 20-ti stranách jsem nenašel žádný
modul, který by byl u nás v republice v té době v prodeji. A zde právě začíná
ta hlavní potíž - kompatibilita. Velmi podobné moduly, s prakticky
úplně stejnými parametry se liší právě tou kompatibilitou - jeden
v desce fungovat bude, druhý ne (anebo - což je horší -
fungovat bude,
ale blbě !!!). A přitom tato skutečnost nevypovídá
vůbec nic o kvalitě těchto modulů. Rozhodně se nedá říct, že
ten nefungující v naší desce je horší nebo dokonce vadný. Pouze
je nekompatibilní zrovna s tou naší deskou - toť vše.
Pozor na levné
paměti z inzerátů !!!
Nemusí být zrovna vadné - může se ale
jednat o paměti určené pro servery -
označení je ECC nebo REGISTERED.
Tyto paměti jsou sice kvalitnější (mají zabudovaný
samoopravný kód zaručující maximální spolehlivost),
ale běžné základní
desky s nimi neumějí spolupracovat.
A levné jsou právě proto, že
je někdo vytáhl z vyřazeného serveru a teď jsou mu k ničemu -
nemá je kde použít.
Jak je poznáme ?
Všimněte si - chipy na modulu jsou nejen menší (což je u DDR4
obvyklé), ale navíc jsou střídavě pootočené o 90° a většinou jich bývá mnohem víc než obvykle - dokonce ve dvou řadách.
Což ovšem u třetího příkladu neplatí - tam se modul až
nápadně podobá úvodnímu obrázku pro DDR4.
Teda - uprostřed modulu je navíc jeden větší/jiný chip (ten právě
kontroluje paritu), taky celkový počet paměťových chipů je 10
(19) místo běžných 8/16 - tedy 8bitů+1paritní+"cosi" - takže hlodá v nás
sice podezření, ale kde vzít jistotu,
že před sebou máme opravdu modul ECC ? - tedy
modul pro většinu desek nevhodný ??!!!
Jistotu získáme snadno !
Opíšeme do vyhledávače označení ze štítku (HTM31GR7CFR4A,
M393B1G70BH0-YK0) a hned víme na čem jsme
- strejda Google nám
opět docela určitě poradí.
Zdá se vám to zbytečně komplikované? Nebuďte líní
- napsat 10 znaků do vyhledávače a přečíst výsledek vám zabere
stěží půl minuty - a máte jistotu !
A když štítek na modulu chybí?
NEBRAT !!!
Může se pak jednat o cokoliv, např o ručně
vyráběný modul poskládaný z mixu různých chipů, odpájených z
vyřazených modulů. A ujišťuji vás, tohle není žádná
konspirační teorie!
Např. na eBay je takových nabídek plno, na Dálném Východě je
spousta manufaktur, které se právě na tohle specializují.
Některé chipy před opětovným použitím kontrolují a výrobu mají
organizovanou profesionálním způsobem. Jiné ovšem nekontrolují
nic, v zásobnících mají mix recyklovaných, tedy odpájených chipů různých výrobců a hlavně s
různým kmitočtem a produkují tak ve velkém moduly s
nedefinovatelnými vlastnostmi. A vzhledem k tomu, že vy odlišit
kvalitní "repas" od odfláknutého rozhodně nedokážete, tak (i
když je to levné) - opakuji
NEBRAT !!!
A jeden nepříjemný dovětek - na eBay se objevují i moduly s
padělaným štítkem.
A rozlišit originál od padělku je pak oříšek i pro opravdového
profesionála.
Jo - a zapomeňte, že když si dali takovou práci s paděláním
štítku, tak že stejně pečlivě vyrobili i ten repas.
Tůdle !! |
Čím se vlastně jednotlivé moduly navzájem liší? Předpokládejme,
že se jedná o stejný typ, stejnou frekvenci, stejnou kapacitu. Je zde
ale ještě další rozdíl, kterého si můžete na obrázcích všimnout
- a to je různý počet paměťových chipů na modulu. Nejlevnější
provedení má jen 4 chipy (a funguje obvykle jen v deskách s nejvyšší
kompatibilitou). Náročnější desky vyžadují moduly s 8 chipy a ty
nejnáročnější dokonce se 16 chipy (v tom případě jsou osazeny obě
strany modulu). Aby to ale nebylo všechno, liší se jednotlivé moduly
ještě vnitřní organizací paměti - ale to už je složitější záležitost
a sem asi nepatří. Důležité je uvědomit si, že to není tak
jednoduché, jak to na první pocit vypadá a že nemůžeme strčit
cokoliv kamkoliv.
Před nedávnem jsem měl na prodejně zákazníka,
který chtěl přidat paměť do počítače. Sice si ochotně
vyslechl moje připomínky, ale potom stejně trval na svém -
dejte mi cokoliv, však ono to tam určitě půjde. Ještě jednou mu
vysvětluji, že to není tak jednoduché a přitom beru jednu
paměť do ruky. Zákazník to zpozoruje a jásá:
"jo jo jo, to je přesně ta, co
potřebuju, já to poznám, ta moje má úplně stejnou zelenou
barvu !!!" |
Jak zjistit kompatibilitu? Jak už jsem naznačil -
podle barvy asi ne. Máme k tomu snadný prostředek - testy.
Samozřejmě, zapomeňte na "test" který probíhá pár vteřin
při startu počítače. Je to sice také test paměti, ale tento test
pouze kontroluje pár nejdůležitějších údajů - když to přeženu,
řekne nám zda máme paměť správně zasunutou a jakou má velikost. Toť vše.
Mnohem důkladnější jsou speciální programy, které jsou určeny
na důkladné otestování funkčnosti paměti. Tyto testy mají řadu
postupných kroků: napřed zapíšou paměť samými jedničkami - 1111
1111 - a samozřejmě celý zápis zkontrolují. Potom následují nuly
- 0000 0000 - a opět kontrola. Potom nuly a jedničky - 0101 0101 - a
naopak jedničky a nuly - 1010 1010 a samozřejmě opět kontroly. A
potom - následuje celá řada dalších, stále složitějších
kombinací. Výsledkem je test, jehož jeden průchod (všechny
kombinace) trvá asi hodinu a plná kontrola paměti (např. u nového
počítače) může trvat zhruba 24hod. Teprve takto provedený test dává
jistotu, že je paměť se základní deskou opravdu plně kompatibilní.
Samozřejmě, tak zdlouhavé testování se většině zákazníků
nelíbí. Většinou se to proto řeší tak, že se paměť zasune do
slotu a "vyzkouší se to". Může dojít ke třem variantám:
1) počítač se nerozjede nebo hned úvodní test v BIOSu ohlásí
chybu
poměrně dobrá varianta - uživatel alespoň ihned ví, na čem je
2) počítač se rozjede a vše je zcela v pořádku
výborná verze, bohužel ne tak běžná, jak by si někdo přál a
navíc
- bez podrobného testu nemáme jistotu, že je vše opravdu
v pořádku
3) počítač se rozjede a vše je zdánlivě v pořádku -
zákazník jásá - bohužel,
občas se při zápisu nebo čtení objevují chyby
Tato varianta je bohužel docela častá.
Počítač sice funguje, ale občas dochází k chybám, objevují se
"modrá okna" ve Windows, špatně se zapisují soubory atd.
Vlastně, můžete si vymyslet jakýkoliv problém a mějte jistotu, že
se může při nekompatibilní paměti projevit. Důležité je, že
tyhle chyby se objevují nahodile a nikdo je s
výměnou paměti nespojuje.
Proto zdůrazňuji: pokud doplňujete paměti, vždy použijte důkladný
test. Není příliš důležité, zda použijete některý MemTest (freeware)
nebo některý jiný program z Internetu, případně i Win podobný program
obsahují (ale ten můžeme spustit až na nainstalované mašině,
zatímco kontrola paměťových modulů by měla proběhnou na čistém HW). Důležité je test nevynechat a raději ho nechat
proběhnout několikrát, než ho nedočkavě přerušit po pěti minutách.
Nakonec: Jaká je pravděpodobnost, že bude paměť s deskou
kompatibilní?
Záleží hlavně na základní desce. Přitom pro laika mohou být některé
vztahy dosti zavádějící. Např. moje (kdysi) oblíbené desky KT6-V od firmy MicroStar (MSI) byly zcela "mírumilovné" - fungovaly v nich prakticky jakékoliv
paměti. Naopak skoro stejná deska - provedení KT6 Delta - byla na paměti
neobyčejně vybíravá a byl opravdu velký problém, nějakou správně
fungující
paměť pro ni najít.
Občas se nám stává, že přesvědčujeme zákazníky o
tom, aby raději přinesli počítač s sebou, jen tak jim můžeme zaručit,
že jim tam bude nová paměť správně chodit. A pak se tam
"chytne" hned první modul a zákazník se na nás mračí, že
se tahal s počítačem zbytečně. Ovšem na druhé straně - přišel
zákazník, vyslechl si naše vysvětlování a na závěr se rozhodl,
že si prostě vezme modul s sebou. Konec konců - bydlí jen dva bloky
od naší prodejny, tak to nemá zase tak daleko, když modul nebude správně
fungovat, přinese ho vyměnit za jiný. A testy si umí spustit doma
také. Takže modul si odnesl, za půl hodiny byl zpátky - modul
vykazoval chyby. Vyměnili jsme mu ho - a za půl hodinky se to
opakovalo. No, co budu povídat - když se vracel počtvrté, měl pod
paží i počítač. Že přece nebude furt lítat sem a tam...(Přičemž
si jaksi zákazník neuvědomuje, že nám tím také komplikuje
život - musíme opakovaně vystavovat a zase stornovávat účtenky,
kontrolovat moduly, které přinesl vrátit atd. Což při jednom pokusu
jde, pokud se to opakuje vícekrát - umíte si představit tu spoustu
zbytečné práce?).
No -a dosavadní rekord drží zákazník, kterému
se v počítači "chytil" až šestnáctý modul !!!
Z čehož vyplývá - výběr
paměťového modulu je vždy tak trochu loterie a opravdu se to
nevyplatí podceňovat.
Abych vám trochu zlepšil náladu:
čím novější technologie RAM,
tím méně problémů s kompatibilitou.
Největší problémy byly asi u SDRAM a DDR1, s
novějšími generacemi RAM se problémy zmenšují. Ale zapomeňte na to, že
by už problémy nebyly - zrovna včera jsem tady dělal škatule-škatule
hejbejte se a běhal s 8GB DDR3 modulem v ruce a hledal, ve které desce
bude nebo nebude fungovat. A deska našeho hlavního serveru si vůbec
vymejšlí - taky DDR3, ale s normálními moduly si nerozumí, ona prostě
chce něco extra.
Zdánlivě extrém - ve
skutečnosti naprosto typický, učebnicový příklad.
Deska našeho serveru má (dnes, když toto
píšu) stáří 8 roků.
Co to znamená?
1) deska je v závěrečné fázi svého
života
2) výkon je bez problému - použitý Intel i5 zvládne
vše dostatečně rychle, nemám proti němu žádné výhrady.
3) spolehlivost také OK, server běží nepřetržitě - a běžel by
ještě déle, kdyby ho vždy po řadě týdnů nebylo potřeba
restartovat kvůli nějakým aktualizacím
4) jen ta kompatibilita - tady už to
skřípe...
Aby bylo jasno -
není to ani použitou
základní deskou, ani zvolenou platformou, nic
takového.
Je to jen a jen věkem.
A tak deska, která původně "sežrala"
jakoukoliv paměť, kterou jsem tam strčil, si po letech začala
vymýšlet. Tohle jí nechutná, tohle se jí nelíbí - a já musel
hledat, až jsem našel modul, který byl původně určený pro
přetaktované (OC) mašiny a u kterého jsem nyní rád, že s ním
počítač jede aspoň na 1333MHz (zatímco dřív chodil s běžnými
moduly na 1600MHz, jen to svištělo).
Proč?
Opakuji - jen a jen kvůli
stáří.
Musíme se prostě smířit s tím, že
s věkem se všechny vlastnosti
mění - jak u počítačů, tak i u lidí. A tak zatímco já
mám sice kolem hlavy stále ještě mohutnou hřívu - jen už ne
hnědou, ale bílou - tak vlastnosti starého počítače se mění
také. A začíná se objevovat otázka -
kdy ho vyměnit za nový ?
V případě mého serveru je odpověď snadná -
výměnu základní desky sice zvládnu, jak se říká "levou zadní",
ale na potřebné změny operačního systému si budu muset pozvat
kamaráda-Linuxáka. A protože on je tvrdě vytížen (pracuje na
vývoji Red Hat Linuxu, přednáší na univerzitě a kdovíco ještě) -
tak se to prostě odloží až na dobu, kdy to bude opravdu nutné...
A jak je to s vaším
počítačem? kdy ho opravovat - a kdy nahradit novějším "železem"
?
Pokud mohu poradit - dejte
na to, co vám k tomu (po prohlídce vašeho zařízení)
řeknu.
Věřte, že už se vyznám, pár (tisíc) mašin mi už rukama prošlo
- když řeknu OPRAVOVAT, tak se
to asi vyplatí.
A když řeknu KONEČNÁ
- tak prosím nesmlouvejte,
KONEČNÁ je prostě
KONEČNÁ a všechno ostatní je jednoduše vyhazování
peněz. |
A moduly DDR4? ve většině případů plná kompatibilita se
vším - a pak najednou držíte v ruce modul, který v daném počítači nebude
a nebude fungovat. Takže zapomeňte na to, že by se člověk časem mohl o
tuhle problematiku přestat zajímat - problémů je sice podstatně míň, ale když
- tak stojej opravdu za to.
A možná ještě pár slov pro ty, kteří chtějí
mít počítač co nejrychlejší:
Rozhodně neplatí,
že rychlejší modul musí automaticky znamenat vyšší
rychlost počítače.
Jednak - každá deska má nějakou
hranici, frekvenci paměti se kterou ještě umí správně
spolupracovat. A pokud použijeme modul s frekvencí, kterou deska
nezná, může skutečná rychlost zpracování klesnout třeba
také na polovinu očekávaného stavu.
Konkrétní případ
- deska umožňuje použití pamětí DDR2 do frekvence 800MHz. Zákazník
použil špičkové (a drahé) paměti DDR2-1066MHz a očekával
pochopitelně i nárůst výkonu. Deska se však s paměťovými
moduly nedokázala "domluvit", načetla je jen na polovičním
kmitočtu a tudíž je používala jako 533MHz - což bylo samozřejmě
mnohem méně, než těch původních 800MHz.
Ale může dojít i k situaci, kdy použijeme
modul se "správnou" frekvencí a výsledek opět nebude
optimální. Stává se to obecně u nejrychlejších modulů,
které deska umí využít. Pak se vám může opravdu stát, že
modul některého výrobce si s vaší základní deskou bude
rozumět lépe nebo hůře, než modul výrobce jiného. Což ovšem
vůbec nic nevypovídá o kvalitě dotyčné RAM a už vůbec ne o
kvalitách výrobce - znamená to jen to, že si právě tato základní
deska nerozumí s určitým modulem RAM - nic míň a nic víc.
A současné - nejnovější paměti DDR4 ?
U těch je k dispozici široká škála modulů
s frekvencí od 2133MHz až po 4800MHz - ale třeba u běžných desek
pro procesory Intel 6. až 9. generace je nutno podívat se, jaký
chipset deska používá. Levnější (nižší řady) chipsetů dovedou
využít jen moduly do rychlosti 2666MHz - a zakoupením rychlejší
(a dražší) RAM ve skutečnosti žádného zrychlení nedosáhneme.
Takže pro RAM o frekvenci 3000MHz a výše budeme muset volit také
odpovídající základní desku - žádné triky nám u levnějších desek
nebudou nic platné. |
Co z toho všeho vyplývá? No, hlavně to, že
vám asi budu zase kazit radost - NESTAVĚJTE SI POČÍTAČ
DOMA !!
Pokud se totiž dostanete do podobné situace, nemůžete s tím
prakticky nic udělat. Smontujete počítač - nastartujete - a pokud
se rozběhne, je hotovo.
Říkáte, že u nás to děláme stejně?
Ale vůbec ne !
Tím, že se
počítač rozběhne to teprve začíná. Já totiž podrobím počítač/RAM
testu spolehlivosti - a u nové mašiny se to provádí hned po smontování
železa, ještě před instalací operačního systému. A podle času, který
mám k dispozici to nechám běžet alespoň přes noc, nejlépe přes
víkend. A po instalaci operačního systému? Spouštím hned
několik výkonových a zátěžových
testů.
Zátěžový test
Jedná
se o program, který vytěžuje počítač na 100% výkonu.
Buďto se
jedná o zatížení procesoru, nebo o zatížení grafické karty,
případně obojího naráz.
Tyto testy vlastně kontrolují kvalitu a
funkčnost chlazení - při dobrém chlazení se teplota (CPU nebo
GRAFIKY) po krátké době "opře o strop" - tedy přestane stoupat.
Naopak - pokud se teplota stále - byť třeba jen pomalu -
zvětšuje, je chlazení nedostatečné a je s ním potřeba něco
udělat.
A extrém - po krátké době se počítač sán vypne - teplota (CPU
nebo GRAFIKY) dosáhla kritické hodnoty !
Nutný razantní
zásah do chladicího systému !!!
A jak dlouho se test
provádí? - dokud nemáme jistotu, že je chlazení vyhovující. |
Výkonové testy
nám umožňují zjistit rychlost procesoru, grafiky, pamětí, harddisků
atd. A protože mi těch počítačů už pár rukama prošlo, dokážu
velmi rychle určit, jestli to jede správně - nebo naopak pomalu. A
pokud to pomalé bude - začnu hledat chybu. A - věřte nebo ne - i
nečekaně slabý výsledek u procesoru nebo grafiky bývá často způsoben
právě tou nevyhovující pamětí.
Varianta, že nemám
optimální paměťový modul? Žádný problém - sáhnu do přihrádky,
vytáhnu jinou značku či jiný model a vyzkouším to s tím. Což
vy asi doma udělat nemůžete. Pokud např. plné osazení pamětí
do počítače přijde na pár tisíc Kč - těžko předpokládat, že si někdo
při domácí stavbě počítače preventivně zakoupí několik sad a
vyhodí tak třeba desítky tisíc Kč. Naopak - ve firmě je to samozřejmost,
nějaké ty zásoby pamětí jsou pochopitelně na skladě pořád a
je tak možnost doladit každý počítač na optimální výkon.
|