HD elektro v.o.s. Brno
zpět - Na hlavní stránku

návrat na úvodní stránku  
Poradny

HD elektro v.o.s. BRNO
výpočetní a kancelářská technika



Poradna

Download ceníků

Vyhledání položek
z celého ceníku

 
Tisk stránky
Jak je to s poruchovostí počítačových dílů?

Jak je to s poruchovostí počítačových dílů?

   Vydrží vám váš počítač či jeho součástky až do důchodu nebo je budete muset každý rok vyměňovat?

Prodloužíte jejich životnost, když je budete často vypínat?

Vydrží vám déle součástky značkové nebo je lépe kupovat no-name?

A mají všechny součástky stejnou životnost nebo nám něco vydrží míň a něco dýl?

Tak na tyto otázky se dnes pokusíme odpovědět.

     Předně - musíme si uvědomit, že složitost dnešních počítačů nemůžeme srovnat prakticky s žádným jiným zařízením, které doposud lidstvo používalo. Zdá se vám, že přeháním? Tak si uděláme malé srovnání. Např. vaším nejsložitějším zařízením bude auto. Stovky, tisíce součástek. Ovšem v počítači se pohybujeme někde jinde. Jen procesor vašeho počítače obsahuje miliony tranzistorů. A pokud máte počítač trochu modernější, pak jsou těch tranzistorů desítky milionů. A obyčejná počítačová paměť - řekněme dnes už neúnosně malá DDR 512MB? Pokud se dohodneme na tom, že se každá její buňka skládá jen ze dvou tranzistorů, pak tam těch tranzistorů napočítáme asi 10 miliard. A dojde nám, že to s tou složitostí počítačů asi bude pravda.

     U běžných výrobků bývá poruchovost úměrná počtu dílů (součástek). Každá součástka má nějakou poruchovost či životnost a je logické, že čím víc jich bude zařízení obsahovat, tím větší naděje, že se některá pokazí a vše díky tomu přestane fungovat.
V počítačích je tomu ovšem kupodivu trochu jinak.

    Jak jsme si již před chvílí řekli, některé počítačové součástky obsahují tak neuvěřitelný počet stavebních kamenů - tranzistorů, že by při běžné úrovni poruchovosti snad ani nikdy fungovat nemohly. Právě proto u nich musela být spolehlivost vyladěna na tak úžasnou úroveň, že právě tyto nejkritičtější součástky nemusíme téměř nikdy vyměňovat.

 

Operační paměť - RAM, SIMM, SDRAM, DDR atd.

   Ať už se jedná o jakýkoliv modul paměti, vždy obsahuje ne tisíce, ale miliony a dokonce miliardy tranzistorů. Je logické, že právě proto by zde měla být poruchovost vysoká a někteří zákazníci opravdu předpokládají, že by se paměti měly občas vyměnit.
   Nikoliv - paměti jsou naopak mimořádně spolehlivé a v bedně s vadnými součástkami je u nás budete hledat marně. Prostě - výroba pamětí je tak kvalitní, že je u nich poruchovost prakticky nulová.

   Přesto však zákazníci s paměťovými moduly problémy mají, a to dost často. Co chvíli někdo přijde a stěžuje si, že ta paměť nechodí jak by měla a že by se asi měla vyměnit. Proč? Prakticky vždy se jedná o paměť novou, kterou si zákazník někde dokoupil jako rozšíření "a oni mu asi prodali nějaký vadný šmejd". No - šmejd mu neprodali, jen mu vyhověli a dali mu přesně to, co chtěl - tu první krabičku zkraje, navíc pravděpodobně tu nejlevnější. Protože si zákazník nechal poradit od kamarádů a bylo mu pak jasné, že se všechny paměti liší jen cenou, jinak jsou úplně stejné. A tak se mu podařilo koupit něco, co pro jeho počítač nebylo určené. Tedy paměť nikoliv vadná, ale pouze nekompatibilní. O správném výběru pamětí si řekneme jinde
 - Jak vybírat operační paměť - teď to snad jen uzavřeme takto:

Operační paměť - ať už v jakémkoliv provedení - je vysoce spolehlivá a její poruchy se obávat nemusíme.

 

Srdce počítače - procesor - CPU (Central Procesor Unit)

   V počtu součástek je asi na druhém místě - desítky až stovky milionů tranzistorů. Platí ovšem prakticky to stejné, jako u pamětí. Procesory jsou vyráběny tak dokonalou technologií, že jsou prakticky věčné.

   Přesto u nás v koši procesory najdete a není jich málo. Proč? No, protože procesor má jedno citlivé místo. Je to součástka, která poměrně dost "topí" a je proto nutné ji dostatečně chladit. A to spousta zákazníků podceňuje. Zadřené ventilátory, žebra chladičů úplně ucpaná prachem a hlavně - pokusničení. Snaha přetaktovat procesor, zvýšit mu napětí, vyždímat z něj aspoň o trochu víc. Občas i úsměvná snaha o reklamace - "když mi procesor shořel, to mi přece musej vrátit peníze, že? výrobce musí zaručovat, že to můžu aspoň tak dvakrát přetaktovat a u těch novějších modelů prý i třikrát? a přidat tomu řádně napětí, ať to odsejpá?" - lituji, tak tohle všechno sice dělat můžete, ale jen na vlastní riziko.
   A ještě jedna věc - nezkoušejte zapínat procesory bez chladiče, a to ani na chvíli, na zkoušku, jestli to jede. Řada zákazníků si myslí - tohle přece musí procesor vydržet, ta chvilka mu určitě neuškodí. Omyl - některé druhy odcházejí bez chlazení už asi po dvou vteřinách, takže rozhodně nezkoušet.
   A na závěr:

Procesor je v provozu vysoce spolehlivý a jeho životnost je prakticky neomezená - jen vyžaduje odpovídající chlazení.

 




Ukázka poškozených (vyteklých) kondenzátorů

Základní deska - motherboard

   Je to vlastně takový podvozek počítače. Všechny ostatní součástky jsou v ní zamontovány (procesor, paměti, grafická, zvuková a síťová karta), nebo připojeny pomocí kabelů (FDD, HDD, CD a DVD mechaniky). Základní deska je velmi složitá, procházejí přes ni nejen všechna data, ale také přes ni protéká převážná většina elektrického proudu, dodávaného zdrojem. Velký výkon, velké nároky, velká složitost. Už to samo naznačuje, že se jedná o dost "ohroženou" součást počítače. A k tomu navíc - elektrolytické kondenzátory.
   Trochu odbočka - co to jsou  elektrolytické kondenzátory neboli elyty? Vlastně taková malá součástka, váleček v ceně tak do 10 Kč. Bohužel, součástka s dosti omezenou životností. Naplněná tekutých či kašovitým elektrolytem, který stářím vysychá, zhoršují se parametry, elyt se začíná přehřívat a nakonec se nafoukne nebo roztrhne. Konec desetikorunové součástky - a celý počítač přestává fungovat !!

   U elytů nemá cenu odhadovat, jak velká či malá je pravděpodobnost jejich poruchy. Zde to není pravděpodobnost, zde je to jistota - elektrolyt prostě po několika letech provozu nevydrží, nafoukne se a odejde. A základní deska s ním.

   Proč to není uděláno jinak?
   Proč tam nedají něco kvalitnějšího?
   Anebo - nedá se to opravit?

   No - vezmeme to popořádku:
   a) bez elektrolytů to opravdu nejde. Vyhlazují nám zvlnění napájecího napětí (nebo - chcete-li - zvyšují nám stabilitu a spolehlivost vašeho počítače) a žádná jiná součástka jejich činnost zastoupit nedokáže
   b) kvalitní elektrolyty se používají. Tedy většinou - pokud si koupíte neznačkovou základní desku, musíte ovšem počítat s levnějším provedením a ještě nižší životností. I u těch kvalitních elytů je ale jejich životnost jen několik roků, navíc se zkracuje se vzrůstající provozní teplotou. Takže - lepším chlazením počítače i zde zvýšíte životnost.
   c) oprava možná je  - celkem není až tak složitá, chce to jen vyměnit (přepájet) pár součástek. Jde jen o to, že se v případě základní desky jedná o vícevrstvý plošný spoj, na kterém se jakákoliv chyba nebo nepřesnost zákonitě vymstí. Navíc se obvykle jedná o několik vadných kondenzátorů - čili průměrně 10 a více pájecích bodů a jakákoliv chyba znamená nefunkční desku. Zapomeňte proto na amatérské opravy provedené trafopájkou. Netvrdím, že se vám to nemůže podařit, ale pravděpodobnost na úspěšnou opravu je asi tak 10%.

   Výměnu elytů vám můžeme samozřejmě provézt u nás ve firmě, a to opravdu profesionálním způsobem - tedy na profi zařízení, které obsluhuje zkušený profesionál. Je ovšem nutné rozmyslet si, zda se vám taková oprava vyplatí - výměna jednoho elektrolytického kondenzátoru vás přijde asi na 150Kč. Výhodou je, že používáme kvalitní produkty (pro vyšší napětí a vyšší provozní teploty), takže kvalita zařízení po opravě bude vyšší než v původním provedení.
(Např. zatímco kondenzátor o kapacitě 1000mikroF pro napětí 10V a pracovní teplotu 85°C stojí 1,80 Kč, obdobná součástka ale pro vyšší napětí 16V a zvýšenou pracovní teplotu 105°C přijde na 4 Kč. A pokud použijeme kondenzátor, který bude mít dokonce zvýšenou kapacitu na 2200mikroF, zaplatíme dokonce 7 Kč - tedy zcela zanedbatelné korunové rozdíly. Použití kvalitních kondenzátorů při opravě se tedy rozhodně vyplatí.)
Takže shrneme:

Základní deska má životnost několik let, potom docela jistě odejde. Její oprava je problematická. Ale nezoufejte - v té době je to již zcela zastaralý a nemoderní model, její výkon s použitým procesorem je již nedostatečný a její výměnou za novou (ovšem i s nezbytnou výměnou procesoru) zvýšíte výkon svého počítače na několikanásobek - a to se vyplatí!!!
A pokud vám připadá, že váš motherboard odešel předčasně, pak vám můžeme u nás ve firmě zařídit potřebnou opravu.

 

Další čisté elektronické díly - grafické, zvukové a síťové karty, řadiče atd.

   Situace je podobná jako u základní desky - s tím, že tyto karty jsou menší, tedy menší spotřeba, menší počet součástek a tím tedy menší složitost, ale jinak žádné podstatné rozdíly. Spolehlivost obvykle velmi vysoká, úmrtnost nízká, ovlivňuje ji opět existence nebo neexistence elektrolytů.
   Dále mohou životnost negativně ovlivňovat některé rizikové faktory - vysoká teplota (například u výkonných grafických karet), nebezpečí napěťových špiček (u síťových karet). Obecně vzato:

Jednotlivé karty mají poměrně vysokou spolehlivost (rozhodně podstatně větší než základní deska) a s výjimkou ohrožení extrémními podmínkami (teplota, přepětí) může být jejich životnost prakticky neomezená. 

 



Mechanické díly s pohyblivými součástkami
(FDD, HDD, CD a DVD mechaniky apod.)

   Zde jsem opět u komponent, jejichž životnost je z principu omezená. Všechny motory, ložiska a další točivé díly mají prostě jen určitou životnost a my s ní musíme počítat. Je sice možné, že např. HDD funguje 10 let, ale nemůžeme to považovat za samozřejmost.
   V případě pohyblivých (točivých) dílů musíme předem počítat s omezenou (rozumně dlouhou) životností a podle toho si naplánovat včasnou a preventivní výměnu jednotlivých dílů za nové. Neplačte, že vám po 6 letech odešel HDD a že jste na něm ztratili důležitá data - to je vaše a jen vaše vina - už dávno jste ten HDD měli vyměnit za nový. A pokud jste dokázali ušetřit tím, že jste jeho výměnu odkládali, potom se vám to vymstilo při ztrátě dat, jejichž záchrana či obnovení ze zničeného disku vyjde vždy mnohem dráž, než disk nový.

   Takže konkretně:
   HDD má životnost asi 4-6 let. Nejsou sice vzácné výjimky, ale pokud vám záleží na spolehlivém ukládání dat, doporučuji HDD vždy v rozumném časovém horizontu vyměnit za nový. Zároveň upozorňuji na jeden paradox - nejspolehlivější bývají HDD v serverech - tedy ty, které běží nepřetržitě. Zapomeňte tedy na to, že častým vypínáním zvýšíte životnost HDD !!
   CD a DVD mechaniky - nejen motory a ložiska, ale také optická čočka, kterou prochází laserový paprsek. A zde je nejslabší místo - tato čočka je z umělé hmoty a stářím se zakaluje. Potom mechanika začíná špatně číst a stává se nepoužitelná. Přitom zdůrazňuji - čočka se zakaluje stářím, nezáleží na počtu medií, které mechanika zpracovala.
   FDD mechanika - oproti předchozím je zde navíc velké množství prachu (který je štěrbinou do mechaniky nasáván) a vzhledem k jejímu velmi malému používání je mezi jednotlivým použitím vždy nastřádána opravdu velká dávka prachu. Měl jsem už v ruce mechaniku, při jejímž čistění jsem z jejího vnitřku vyjmul polštářek prachu, který vyplňoval celý vnitřek a byl již úplně zplstnatělý a krásně tak držel pohromadě. A když si k tomu vezmete, že do takto zanesené mechaniky vložíte disketu a budete doufat, že proběhne její bezproblémové přečtení či zapsání...
Prostě spolehlivost FDD je závislá hlavně na její údržbě (čistění). Jinak občasná výměna za nový kus je velmi levnou záležitostí (cca 200Kč).
   Páskové mechaniky (streamery) - velmi mechanicky náročná zařízení, pro většinu uživatelů ovšem něco naprosto neznámého. Životnost - díky opotřebování a mnohdy několikahodinovému každodennímu provozu - někdy jen 2-3 roky.

   Trochu mimořádnou roli hrají v tomto přehledu ventilátory. Upozorňuji zde řadu zákazníků - na porouchaný ventilátor vám nemusí být uznána záruka! Proč? Prodejce se bude ohánět pojmem "běžné opotřebení" a bude mít pravdu. Prach je velký nepřítel ventilátorů (a ložisek obecně) a v počítačích je prachu opravdu hodně - mnohdy mnohem více, než by jeho majitel očekával. 

A to, že jeden ventilátor funguje zcela potichu několik let a jiný začíná již po pár měsících hlučet a po půl roce se zadře je dáno mnohdy prostě tím, jak pečlivě doma poklízíte !!!

 

Zdroj - dnes asi nejporuchovější součástka
(a je v tom podle mě docela nevinně)

   Proč ten dovětek v závorce? No, proberte si to se mnou. Za prvních 8 let provozu naší firmy jsem narazil na dva spálené zdroje. V prvním případě během noční bouřky vyhořel zdroj (a polovina počítače), ve druhém případě opět díky bouřce vyhořel zdroj tiskárny. No, myslím že jeden případ v průměru po 4 letech, to není tak zlá statistika.

   Jenže potom přišel květen 2002 a s vadnými zdroji se roztrhl pytel. Dnešní průměr je asi 1 spálený zdroj/týden a jsou týdny, kdy mi přijde na opravu i několik počítačů naráz.
Takže - proč to všechno?
Máme v sortimentu zdroje od nespolehlivého výrobce?
Vyrábějí se dnes zdroje nespolehlivou technologií?
Nebo je to všechno jinak?

 

     Jestliže byl roky klid a najednou tak pronikavě stoupla poruchovost, pak asi opravdu došlo k nějaké podstatné změně. Takže ji zkusme najít.
a) Pokud mi donese zákazník na reklamaci počítač se spáleným zdrojem a pokud se jedná o výrobek měsíc starý - dejme tomu, jakákoliv součástka se může pokazit.
b) Jestliže mi donese počítač se stejnou závadou zákazník, který si ho koupil před půl rokem - no prosím.
c) Dokonce když mi donese stejně porouchaný počítač zákazník, co si ho kupoval před třemi lety - nic nefunguje věčně a po těch letech má i zdroj nárok na poruchu. 
     Každá z těch závad se dá akceptovat, problém je někde jinde. Všichni mi to totiž přinesli během jednoho týdne, k závadě dokonce došlo pravděpodobně současně. Takže kde je společný jmenovatel?
     1) každý zdroj byl jinak starý
     2) každý zdroj byl jiný model, od jiného výrobce
     3) jeden zákazník bydlel za rohem, druhý na Lesné (to je pár kilometrů daleko) a ten třetí na jižní Moravě - a to už je hezký kus cesty
     Takže - co mají tyhle tři závady společného? Pouze čas - a pak Jihomoravské energetické závody (nebo dnes už E-ON) - tedy elektrickou rozvodnou síť. Ano, svoje podezření jsem si ověřil a dnes už můžu spolehlivě říct, že v síti opravdu prudce narostl počet a intenzita přepěťových špiček, které ničí elektronická zařízení. Prostě, zatímco dříve chránily rozvodnou síť samy rozvodné závody, dnes je ochrana ponechávána na koncovém zákazníkovi.

     Jaké je tedy řešení?

     Zapomeňte na shánění "lepších, odolnějších" zdrojů - žádné prostě nejsou (tedy - pardon - samozřejmě jsou, ale jejich cena je obvykle několik tisíc korun a přitom odolnost oproti přepětí je sice větší, ale ne absolutní) - prostě ty které se používají jsou zcela vyhovující.
     Zapomeňte na možnost reklamace či náhrady škody - zdroj prostě není (
a nemůže být) konstruován na přepětí mnoha set nebo dokonce tisíců voltů, výrobce vám snadno dokáže, že zdroj byl vystaven pracovním podmínkám, pro které není určen (
rozvodná síť by měla splňovat hodnoty 230V ± 10% - tedy povolené kolísání několika desítek Voltů - bohužel havárie nastala díky napěťové špičce nesrovnatelně větší) a dohadovat se s právníky rozvodných závodů - to považuji za vůbec naivní pokus.
     Jediná rozumná varianta - vybavit se přepěťovou ochranou (
což je naštěstí položka ve výši několika set korun) a na tuto "přepěťovku" připojit nejen počítač, ale i ostatní elektroniku - TV, video, HiFi apod. - za jedny peníze zabezpečíte vše.
     A vůbec nejlepší varianta (kterou doporučuji hlavně pro firmy) - použít záložní zdroj (UPS), který nejen zachytí přepěťové špičky, ale navíc vykryje případné výpadky napětí a zajistí vám nepřetržitý provoz vašeho zařízení.

Na závěr ještě několik obecných rad:

Nevěřte tomu, že časté vypínání počítače zvýší jeho životnost. Naopak - největší ohrožení elektroniky je napěťový ráz, který vzniká při zapnutí či vypnutí.
Všimněte si - málokdy se vám stane, aby vám žárovka "prskla" během svícení - ve zdrcujícím počtu případů se to stane při jejím zapnutí !!
Vysokou životnost mají právě ta zařízení, která fungují nepřetržitě (servery).

Druhou věcí je otázka značkových či naopak no-name výrobků.
Věřte, že třeba právě u těch elektrolytických kondenzátorů je možné použití buď levných - běžných výrobků nebo naopak výrobků se zlepšenými parametry, zvýšenou tepelnou odolností atd.
A který z těch dvou výrobků bude mít delší životnost, tím pádem vyšší cenu a který z nich tím pádem najdeme u značkového a který u no-name výrobce, to snad dokážete odhadnou sami.

A poslední věta:
Životnost počítače nejvíce ovlivníte jeho provozní teplotou. 
Dobrým chlazením snížíte poruchovost a dosáhnete maximální možné životnosti vašeho počítače.

 

Kam dál?
Pokud chcete ochránit svůj počítač a snížit jeho teplotu 
(a zvýšit životnost) správným chlazením, přečtěte si:

     Chladiče a chlazení počítačů a vše, co s tím souvisí - 
     což je hlavně čistění a ochrana proti prachu

     Chladiče a chlazení procesorů

     Chladiče a chlazení pevných disků

     Chladiče a chlazení pamětí

     Chladiče a chlazení grafických karet

     Vodní chlazení

 



HD elektro v.o.s. - servis výpočetní techniky
tel. - 530 342 542                                              mobil 775 524 130

servis@hd.cz

Od jara 2017 jsme zrušili prodejnu.
Servis nadále poskytujeme na naší domácí adrese:

Domažlická 2, Brno - Královo Pole
rožák Domažlická/Štefánikova

Trasa šaliny 1 a 6 – mezi zastávkami Šumavská a Kartouzská
zastávka autobusu 67 a 81 přímo před domem.


zvonek Volný, 2. patro

pracovní doba dle tel. domluvy
(optimálně zavolat cca 1/2hod předem)


...sem do této poštovní schránky se to prosím hází...
A pokud nám chcete něco sdělit nebo se na něco zeptat,
pak prosím využijte zde naši schránku.

Jinak Webmaster má schránku támhle vpravo === >                         ...áno, tohle je poštovní schránka pro samotného pána tohoto webu...

           

NAVRCHOLU.cz