Přehled procesorů - Intel

Tak raději začneme od Adama. Ahoj Adame !! (to je totiž můj synovec - co učí IT na VUT).
Teda - já to dnes raději nebudu brát abecedně - to bych měl začínat procesorama AMD - já to dnes vezmu raději od Intelu (a těm ostatním se zase budu věnovat jindy).

    Začalo to procesorem 8086 - to byly počítače PC (Personal Computer - čili Osobní Počítač - a vlastně jako PíSíčko je to označováno dodnes) a vymyslela to fy. IBM (kde je jim konec?).

      
Nejstarší procesor i8086 - zlatý (alespoň z rubu) i286 - i386 - i486

    Původně to mělo jen dvě disketové mechaniky - a když se přidal i HDD, tak to neslo hrdé označení PC XT (tedy eXtended PC - rozšířený model) - což byl také můj první počítač, který si zasloužil označení "IBM PC Compatibil". A právě v té době jsem do Personal Computerů vletěl rovnýma nohama a od té doby je stavím, instaluju a opravuju.
    Další na řadě byl model 286 - tedy procesor i286. A pokud vám tu náhodou chybí i186 - klídek, ten jsme nepřeskočili, ten taky existoval, ale prakticky se nepoužíval jako základ pro počítač, ale stavěly se s ním třeba inteligentní pračky, ledničky - nebo třeba řadiče HDD.
    Následoval model i386 (386SX, 386DX)
    Potom i486 (i4186SX, i486DX, i486DX2, i486DX4...)
    Pak už přišlo první Pentium - P60. To ovšem mělo Bug - tedy štěnici - či vlastně chybu, tedy spíš drobnou chybičku - ale nadělalo to ostudy, jéjej, naštěstí hned přišlo P66 (už bez chyby), pak P75, P90, P100, potom MMX - to už mělo zabudované multimediální funkce...
    Pak se objevilo Pentium II - vlastně druhá generace. A k tomu Celeron - což byl levnější procesor - pro ty, co holt na drahé Pentium neměli. A procesory se taky přestaly strkat do patice - ale místo toho se zasouvaly do slotu - .

     
První Pentium - P60 - ještě se "slavným" bugem * Pentium II slotové provedení * Pentium III v socketu 370

    Ale ten se rychle nahradil zase socketem - a byl zde Socket 370. A do něj Pentium III (a k němu opět ten Celer - pardón - Celeron).
    A hele - a už je tu Pentium 4 - a na extra novém Socketu 423 (mimochodem - číslo u socketu = počet nožiček - ale to snad víme?). Jo - a taky tu už máme nové tisíciletí. Mimochodem - on Socket 423 byl trochu propadák, vlastně hodně - nové Pentium 4 s ním totiž nedosahovaly ani výkonu těch starších Pentium III - čili hrozný prů... prů, prů, prů? Průhonice!- ale na rozdíl od toho Bugu čili štěnice, co mělo první Pentium se to tentokrát pěkně ututlalo a aby ty nevyšlo najevo, tak se dokonce falšovaly rychlostní testy - ale o tom si pošpitáme jindy. Teď právě skončil Socket 423 (a skončil hóódně brzo - nebyl na trhu ani rok - listopad 2000 až srpen 2001) a nahradil ho Socket 478.

     
Socket 423 - socket 478 - socket LGA 775

    A jaký do něj dáme procesor? No přece furt Pentium 4 - jen bude mít trochu víc nožiček. A pro šetřílky k němu přidáme opět ten levnější Celer.
    Tak co - už jsme se vymotali z těch průšvihů kolem nedostatečného výkonu na Socketech 423 ? No - částečně - ale ono se nám to zase přehřívá. Uchladit Pentium 4 s frekvencí kolem 3GHz je fakt problém, chce to pěkně masivní chladiče. A i tak máme na procesoru takových 110°C - jeden by si na tom uvařil večeři. A do toho nás pruděj ti mrzáci od AMD. Vymejšlej jednu blbinu za druhou - třeba že to nebudou dělat postaru - pardon, NEBUDOU TO DĚLAT KLASICKY - oni si tam dají jakýsi pipeliny a budou během jednoho taktu procesoru dělat víc operací, zatím teda ještě né moc, ušetřej tak 20%, ale o to mají nižší kmitočet a snadněji se jim to uchladí - a ještě to mají rychlejší, jak říkám, MRZÁCI !!!  KURVA - abych neklel ! Ale podařilo se to zase zatušovat - Intel zveřejnil, že to AMD dělá holt jen proto, že neuměj dosáhnou ty správně vysoký frekvence ! Takže ono to teď vlastně vypadá, že ta jejich metoda není ani tak progresivní, jako spíš důkaz jejich neschopnosti ! Uff - zákazníci se trocha uklidnili, ale hřeje se nám to furt jako prase...
    Hele - klídek - až už to bude s tím přehříváním neúnosný, tak pěkně potichu přejdeme na stejnou technologii jako AMD - taky budeme dělat víc operací v jednom taktu a budeme tak moci snížit frekvenci - a ještě to začneme vydávat za náš vlastní vynález - protože mezitím pár roků uplynulo a nikdo si už nepamatuje, jak to bylo vlastně doopravdy. A ty další blbiny, co u AMD vymysleli? že se třeba už roky snažíme o 64-bitový Ithanium, vystavujeme to na veletrzích, ale vyrábět se nám to zatím nedaří? a že ti mrzáci si daj 64-bit do normálního procesoru jen tak jako samozřejmost a ani za to nechcou 100litrů jako my? a ještě vykládají o jakési zpětné kompatibilitě nebo co ? no, toho si naštěstí skoro nikdo nevšimnul. A že AMD má už roky řadič RAMek přímo v procesoru a díky tomu může používat rychlejší paměti a jsou tak celkem nezávislí na kvalitě a ceně základní desky (na rozdíl od nás) ? no klídek, to už je zase móóóc velká specialita, tomu naštěstí běžnej zákazník nerozumí...
    No - doba Socketu 478 po třech letech skončila - a máme tu Socket 775 - koukáte, co !! skoro 2x tolik nožiček !!! Co - že AMD má dokonce Socket 939 ? kdo ví, třeba to číslo znamená něco jinýho, třeba adresu, ale počet nožiček určitě né, přece nejsou tak napřed, to nejni možný ! Naštěstí AMD už brzy přejde na patici AM2 - tam už žádnej údaj o počtu nožiček nejni a zákazníci nás konečně přestanou srovnávat. Konečně - tenhle Socket LGA 775 se nám fakt povedl - ostatně, vydrží na trhu asi nejdýl - celých 5 roků !!! Jen pro techniky je to tak trochu postrach. Stejná patice - vlastně pardon, ona to už není patice, ale LGA - teď už nejsou dírky v patici a nožičky na procesoru, ale naopak - na procesoru jsou plošky a v patici takový kontaktní pružinky (hrozně snadno se to poškodí, ohne - a pak můžete celou desku vyhodit). Ovšem - patice, tedy LGA - sice vypadá celou dobu furt stejně, ale těch procesorů co Intel vyvinul, těch vám je tolik druhů ! nechcu kecat, ale já bych to odhadoval na několik stovek ! a každej má jinou frekvenci a jiný napájecí napětí, taky různý rychlosti sběrnice - a nesmíte to poplýst. A paměti? taky komplikejšn - používají se DDR(1) i DDR2 i DDR3 a ještě aby si člověk pamatoval který frekvence může a nemůže použít - no bez manuálu a tabulky kompatibility - teda který procesory se dají v konkrétní desce používat - se fakt neobejdete.

    Uf !!

    Začali jsme (alespoň v našich krajích) někdy v období sametové revoluce - a během jedné kapitolky jsme se (zrychleným stylem) dostali až do roku

2009

Následně zcela úmyslně vynechávám několik socketů, které sem logicky (s ohledem na dobu vzniku) také patří. Jsou to Socket 1366, Socket 2011, Socket 2011-3 a Socket 2066. Důvod?     Tohle nejsou "normální" sockety pro "normální" uživatele - spíše se jedná o luxusní provedení s násobně vyšší cenou oproti běžnému zboží (a to jak co se týká CPU, tak co se týká základních desek). A bez mučení přiznávám - i když jsem na nich párkrát také počítače stavěl, nemám s nimi zdaleka takové zkušenosti, jako s ostatním sortimentem CPU. Prostě - na jeden CPU z tohoto "Extra" výběru mi prošlo rukama deset, možná dvacet CPU z řad 115x.     Ono není divu - cenově to bylo prostě "někde jinde": motherboard za desítku, procesor taky (nebo klidně za dvacítku), paměti do takové slušné mašiny těch deset litrů taky stály - a třicet čtyřicet táců bylo fuč - a kde máme skříň? a zdroj? a disk? a grafiku? - tohle bylo fakt určený na mašinky pro ty movitější...     Možná někdo řekne - např. na Aukru se těchto procesorů nabízí celá řada - a ani nejsou tak drahé. K čemuž dodám - ale základních desek (v normální ceně) k nim moc nenajdete - a když je najdete vůbec, tak za cenu, která rozhodně neodpovídá stáří a dnešní (ne)využitelnosti. Jinak - někdy se k těmto socketům třeba ještě vrátím.

2009

A Intel si vzpomněl, že někdy před 20-ti lety Star Trek (určitě znáte) vypustil 7 řad seriálu Star Trek - Nová generace (The Next Generation) - a Intel udělal totéž.
Na trhu se objevily Nové Generace Intelu - Sockety 115x - generace, které - já to klidně řeknu - ovládly trh a a ovládají ho vlastně dodnes (2022).

V čem jsou tyto Nové Generace Intelu tak úžasné?
    No - ono je toho víc. Já bych řekl, že hlavně Intel začal dodržovat nějaké zásady - a těch se už těch -náct roků drží.
    Všechny procesory - až do 11.generace - mají stejný vzhled (pouze ta úvodní 1. generace se vzhledově maličko liší - a ta 12. a 13.generace pak už docela dost).
    Že se nám to krásně zmodernizovalo - všechno to, co se dřív Intelu vyčítalo - Intel najednou napravil.
    Procesory obsahují všechny potřebné řadiče - a nespoléhají se tolik na to, co umí nebo neumí deska.
    Všechny generace (s výjimkou té poslední) mají stejnou rozteč pro upínání chladičů - lze tedy používat jednotný systém chladičů pro téměř všechny generace.
    Většina procesorů obsahuje i grafický chip - GPU - a to v provedení, které se rozhodně nedá jako u některých dřívějších "integrovaných grafik" považovat za nějakou "nouzovku" - naopak, výkon těchto integrovaných GPU je na úrovni dedikovaných grafických karet v ceně několika tisíc Kč .
    Intel se smířil s tím, že ten "vynález" co udělalo AMD před mnoha lety se snížením kmitočtu (a zpracováním více operací během jednoho taktu) byl vlastně velice rozumnej - a využívá to do důsledků.
    Že procesory obsahují více jader - to už je dnes samozřejmost. Ale co už není (nemusí být) taková samozřejmost - dnešní Intely jsou velice energeticky úsporné.
    Když se flákají (a CPU se většinu doby fláká) tak sníží kmitočet, "sundají" napájecí napětí - a místo TDP (jmenovitá spotřeba) 60-100W si klidně tu spotřebu stáhnou třeba někam na 1,5W - což nám všem velice šetří peněženky.
    A i to TDP  je na rozumné úrovni - obvykle 65W - a vysoké spotřeby - 125W - ty najdete obvykle jen u Ká-čkových procesorů, určených k přetaktování (které běžným uživatelům příliš nedoporučuji). A TDP=65W znamená, že nebudeme mít žádné problémy s chlazením - což je důležité (a příjemné).
    Jo - a taky už (my technici) tolik nepotřebujeme manuál. Pokud mám v ruce desku/procesor - pak mi stačí jejich označení - a z toho hned vidím, o jakou generaci se jedná - a z toho vyplývá všechno ostatní, jaký tam dát paměti, jaký to bude mít vlastnosti atd. Pokud jen trochu přemýšlím, nečekají mě takové problémy jako u LGA 775, kde se muselo občas zbytečně složitě studovat, jakou kombinaci desky, procesoru a paměti vlastně zvolit.

    Od toho roku 2009 máme prostě  nebo - pokud chcete - zcela nový pohled Intelu na věc a v rámci téhož - zhruba tak jednou za rok - se objevuje vždy další generace. Kteréžto jsou navíc pěkně očíslíčkované - aby se nám to moc nepletlo. Ale pořád to patří do jedné rodiny, pořád na nich tu příbuznost poznáte.
    A aby bylo jasno - netvrdím, že se všechno podařilo bez chybičky, že zde nejsou slabá místa nebo že nebylo možné něco vylepšit. Ale znáte to - po bitvě každý generálem - a když se na ty Nové Generace Intelu podívám celkově, mohu klidně říci, že se jim to opravdu povedlo.

Patice - sockety - LGA

Od začátku vývoje se prakticky dodržovalo, že každá nová patice měla vždy více pinů - 370, 423, 478, 775 - což je poměrně logické, novější procesory měly vždy více funkcí = více kontaktů v patici.
U Nových Generací Intelu ale tohle pravidlo poněkud "skřípe" - počet pinů občas klesá, pak opět stoupá - není v tom žádné pravidlo a je prostě nutné si to pamatovat.
Takže postupně následovaly Socket LGA 1156 - 1155 - 1150 - 1151 - 1151v2 a konečně Socket LGA 1200 a 1700

  
Socket LGA 1151 a 1200 - na pohled je asi rozlišit nedokážete - ve skutečnosti je to dáno polohou klíče na spodní straně patice.
A zkuste si obrázky zvětšit a zamyslete se, jestli by se dal narovnat ohnutý pin?

Kategorie

Zatímco doposud byly jen dvě varianty - Pentium (jako hlavní) a Celeron (jako slabší) procesor - u Nové Generace Intelu máme kategoríí více:
Celeron - jako nejslabší
Pentium
Core i3
Core i5
Core i7 (u většiny generací nejvýkonnější)
Core i9 (vyskytuje se až od 9. generace)

Vždy platí - Core i7 (resp Core i9) je "plný" procesor, má největší počet jader, nejvyšší frekvenci a všechny funkce
Ostatní procesory jsou vždy víc a víc "ořezané" - mají méně jader, menší frekvenci, nemají všechny funkce (zato mají nižší cenu).
Ne vždy dává tato řada úplně smysl - někdy je mezi "sousedními modely" opravdu jen symbolický rozdíl (a obchodník pak přemýšlí, jak zákazníkovi zdůvodnit nárůst výdajů za vyšší model). Pokud je ale generace solidně navržená, pak by měl být rozdíl výkonu mezi sousedními kategoriemi vždy asi o 50%.
Naopak - nárůst výkonu mezi následujícími generacemi byl většinou jen symbolický:
1. generace měla (logicky) výkon nejslabší
2./3. generace navýšila výkon téměř na dvojnásobek
mezi 3. a 7. generací došlo postupně k navýšení výkonu celkově jen asi o 35% (takže průměrně necelých 10% mezi sousedními generacemi) - a řekněme si na rovinu, 10% navíc nestojí nikomu za to, aby si pořizoval nový počítač
a teprve 8. generace zaznamenala proti 7. generaci nárůst výkonu o cca 50%
9. generace byla jen kosmetickým vylepšením - vlastně pardon - zde hlavně přibyl ten nejsilnější procesor Core i9
10. generace + 25%
11.generace + 20%
    A neříkejte, že těch pár procentíček nehraje roli. Pokud totiž srovnáme výkon Core i7 1.generace s výkonem Core i9 13.generace - pak zjistíme, že došlo k dvacetinásobnému zrychlení - a to už je co říct. Prostě - vývoj jde kupředu...

Vlastnosti

    A je zde ještě jeden aspekt, o kterém je potřeba mluvit - za těch posledních -náct roků došlo nejen k navýšení výkonu vlastního procesoru, ale také k navýšení počtu jader Core i7 1.generace = 4jádra, kdežto Core i9 10.generace = 10jader + hypertrading (= 20 virtuálních jader). A proč ten počet jader nesrovnávám s 11. generací? No - tam počet jader opět klesl na 8+H.
    - Stejně tak by bylo nutné srovnávat výkony integrované grafiky
(víte třeba, že není problém připojit na integrovanou grafiku tři velké 32" monitory s FHD rozlišením?
jo říkáte, že nevidíte důvod, proč mít u počítače víc monitorů? tak si o tom přečtěte další článek).
    - RAM se z původní DDR3 postupně přes DDR4 dostaly až na dnešní DDR5.
    - Socket M.2 (NVMe) umožnil používání disků, které mají násobně vyšší výkon, než ty klasické u prvních generací.
    - A máme tady úsporné funkce (šetřící energie),
    - poněkud bláznivé srandičky umožňující barevné blikání připojených světýlek, ale také chladičů, pamětí nebo vlastních základních desek.

Svítí (programovatelně blikají) ventilátory, napájené ze základní desky. Stejně tak řada paměťových modulů je vybavena tímto barevným osvětlením. Ke konektoru na desce můžeme připojit různé světelné efekty, kterými si vytuníme počítačovou skříň. A v neposlední řadě i spousta základních desek již přímo obsahuje světelné cestičky, rozdělující desku na jednotlivé části, případně podsvit jednotlivých dílů, svítící loga - a to všechno svítí či bliká dle nastavení v BIOSu.
Fakt je, že počítač to sice neurychlí, ale některým zákazníkům to asi přináší radost.
Jo - a že na té své fotce svítící základní desky nemám ani blikající RAM, ani svítící ventilátor? No, víte - já se bez těch blikátek obejdu.

    - A další a další a další - víte třeba, že dnešní CPU mají integrované kodeky na přehrávání videa? nebo že dovedou přímo kryptovat/kódovat vaše data? že mají zabudovanou funkci na vyretušování "červených očí" z fotografií? a další a další...

Značení

Příklad:
i3-530     i5-7400
V prvním případě je jasné, že se jedná o procesor Core i3 - a protože následují pouze tři čísla, jde o první generaci.
Ve druhém případě jde o Core i5 - a protože následují 4 číslice, pak ta první - 7 - udává generaci - tedy í-pětka sedmé generace.
Z toho už dokážeme (po krátké praxi) určit desku/patici, pro kterou je procesor vhodný.
Další parametry doporučuji zjistit na internetu.
POZOR!    POZOR!    POZOR!
Tohle platí jen pro procesory Core i3 - i5 - i7 - i9
Naopak - u "nižších" kategorií - Celeron a Pentium - NEPLATÍ VŮBEC NIC.
Tady se jaksi konstruktéři na nějakém smysluplném značení nedohodli a tak třeba G1820 a G3420 jsou Celeron a Pentium - oba ze 4.generace - což bez internetu fakt nepoznáte.

Za označením mohou ještě následovat písmena:
S - nízké napětí (úsporný procesor)
T - ultra nízké napětí
K - otevřený násobič (procesor je možné "taktovat" - regulovat jeho výkon - vhodné na pokusy, přetaktování)
F - procesor není vybaven integrovaným grafickým jádrem
Takže příklad:
i5-10600KF
Dekódujeme - Core i5 (to je jasné) - následuje 5 čísel (takže to první je desítka) tedy 10. generace - K=otevřený násobič (určeno k přetaktování) a konečně F=procesor není vybaven grafickým jádrem GPU.
A co je na tom krásné - tohle už platí po třináct generací. Bezva.

 

---

 

1. generace - socket LGA 1156, roky 2009-10, technologie 45nm - LYNNFIELD a 32nm - CLARKDALE

    Tohle jsou vlastně generace dvě - Lynnfield bych označil za "NULTOU" - byly zde jen procesory Core i7 a Core i5, měly dosti velkou spotřebu TDP=95W a neměly ještě grafické jádro. Grafické jádro se objevilo teprve u technologie Clarkdale - ta ovšem zase nemá v řadě Core i7 - tedy jen Core i5 -  i3 - Pentium - Celeron.
    Zato spotřeba klesla na TDP=73W - a všechny modely mají grafické jádro (i když jeho výkon zatím nebyl nic moc).
Dvě poznámky:
-  U socketu 1156 budete marně hledat Core i7 s GPU (grafickým jádrem) - NEEXISTUJE. Nejvýkonnější procesor s integrovanou grafikou je zde tedy Core i5-680.  A nebylo by lepší použít i5-760 ?? Přece vyšší číslo=vyšší výkon !!  Lituji- nebylo, tady označení trochu skřípe, řada 700 je ve skutečnosti starší, slabší - a hlavně bez grafického jádra.
-  GPU (grafické jádro) je sice v procesoru, ale není zatím jeho součástí. Jak si to máte představit? Jednoduše - už od příští generace bude GPU přímo součástí chipu CPU - tady se zatím jedná o dva samostatné chipy, samozřejmě umístěné na stejné destičce v rámci procesoru.

2. generace - socket LGA 1155, roky 2011-12, technologie 32nm - SANDY BRIDGE

3. generace - socket LGA 1155, roky 2012-13, technologie 22nm - IVY BRIDGE

    V obou případech můžeme použít stejnou základní desku - jen musíme zkontrolovat, jestli se počítá s novějším jádrem Ivy Bridge a pokud ne, je zapotřebí flešnout BIOS.
    Jinak - Ivy Bridge je novější a výkonnější (rychlejší), má menší spotřebu (Core i7 95W --> 77W), rychlejší a lepší grafiku, umí lépe pracovat s SSD - prostě přechod ze Sandy na Ivy se rozhodně vyplatí.

 

Říkáte, že už vám z toho jde hlava kolem - a to ještě nejsme ani v polovině? Takže jak to uděláme s tou mašinou, co ji právě rekonstruujete? Víte co, já tady pro vás mám opět otázku do milionáře: 1) zatnete zuby a pokusíte se to nějak zplichtit sami (však ono už to nějak dopadne) 2) místo přítele na telefonu požádáte o pomoc svého zubaře (instalatéra, účetní) 3) ještě jsou tu samozřejmě chlapi z hospody - a znáte to, v hospodě se ví všecko 4) případně je tu ještě synovec, co říkal, že si o tom četl na internetu a že by to případně mohl zkusit Nebo - sákryš - co tak to přece jen dát někomu, kdo se tím živí ?

6. generace má pár příjemných vylepšení:
- všechny SATA porty na desce mají rychlost SATA3 (nemusíme vybírat, který port je optimální třeba pro systémový disk - rychlé jsou všechny !)
- paměti DDR3 skončily - ať žijí DDR4 !!
- nastupuje M.2 disk (nebo NVMe) - a systém se nám tak velice zrychluje
- u základních (nepřetaktovaných modelů) nám TDP kleslo na 65W
a zásadně již používáme PCIe 3.0

7. generace - socket LGA 1151, rok 2017, technologie 14nm Plus - Kaby Lake

Hlavní - a nejpodstatnější rozdíl:
Počínaje touto 7. generací již procesory podporují pouze Windows 10 nb 11
Základní desku pro tuto generaci sice můžete (s procesorem 6. generace) použít i pro Windows 7 - nicméně procesor 7. generace vám již se staršími Win nepojede (a nedají se na něm nainstalovat)

Příliš dalších novinek zde nečekejte - snad jen - od 7. generace začíná HW podpora 10bit HEVC

8. generace - socket LGA 1151, roky 2017-18, technologie 14nm ++ - Coffee Lake

9. generace - socket LGA 1151, roky 2018-19, technologie 14nm ++ - Coffee Lake Refresh

    O 8. generaci se psalo, že to byla spíše marketinková záležitost. V té době totiž AMD dalo na trh svůj Ryzen a Intel musel odpovídajícím způsobem reagovat. Za sebe ale nemohu souhlasit s tím, že tyto procesory nepřinesly nic nového. Jistě, ve své podstatě to byl snad ještě stále Kaby Lake, ale něčím se lišil velmi podstatně - výkonem. Zatímco v minulých generacích byl výkonostní rozdíl mezi generacemi vyloženě symbolický, maximálně byl nárůst o jednotky %, pak mezi odpovídajícími modely Kaby Lake a Coffee Lake byl nárůst výkonu o cca 50% - a to už je více než slušné.
    Naopak - trochu jinak se dívám na 9. generaci, která vlastně přinesla jen rozšíření o Core i9 (což se mohlo klidně začlenit do 8. generace). Naopak - "modernizace" dalších modelů byla více než sporná - např. u Core i7 byl s velkou slávou navýšen počet jader ze 6 na 8 - ovšem na druhé straně byl odebrán Hypertrading, takže navýšení výkonu bylo jen o 2,5% - skutečně jen symbolické.

Nicméně - abych jen nekritizoval - Core i9 znamenalo další výrazný krok kupředu - oproti Core i7 došlo k navýšení výkonu více než o 1/4.

10. generace - socket LGA 1200, rok 2020, technologie 14nm +++ - Comet Lake

Na rozdíl od nepřehledné a často se měnící architektury předchozích generací platí zde jasné pravidlo:
Core i9 - 10 jader + H
Core i7 -   8 jader + H
Core i5 -   6 jader + H
Core i3 -   4 jádra + H
Pentium - 2 jádra + H
Celeron - 2 jádra

Tedy - jak vidíme - až na Celeron mají všechny procesory této generace Hypertrading.
A navíc - navýšení výkonů oproti srovnatelným modelům předchozí generace je asi 25%.

11. generace - socket LGA 1200, rok 2021, technologie 14nm +++ - Rocket Lake

    Opět trochu problematická generace. Sice došlo k navýšení výkonů o dalších asi 20%, ale občas za cenu snížení počtu jader, navíc mezi Core i9 a Core i7 nejsou téměř žádné rozdíly (stejný počet jader, stejné vlastnosti, pouze Core i9 má o něco vyšší kmitočet).
    A ještě jedna změna - tato generace obsahuje jen Core i9 - i7 - i5. Nižší kategorie zde nejsou obsaženy

12. generace - socket LGA 1700, rok 2022, technologie 10nm - Alder Lake

Zcela na rovinu - tato 12. generace se od těch předchozích liší velice podstatně. Předně tvarem a velikostí - ale to by ještě nebylo tak podstatné. I když - na šířku je to stále stejné, na výšku přibylo pár milimetrů - ovšem "nožiček" je o 500 víc - a to už je něco !!

Srovnání vzhledu Socket 1200 vs Socket 1700

Další změny jsou mnohem větší:
1) máme více jader a nejen to - máme dva druhy jader - velká a malá (silná a slabá) P-Core a E-Core- přičemž ta silná mají Hypertreading. Tento mix jader ale dokážou obsluhovat jen Windows 11.
2) Máme zde již DDR5.
3) I PCIe je již ve verzi 5.0.
To všechno je bezva.

Na druhé straně - doposud jsme si pochvalovali, že spotřeba procesorů (TDP) úspěšně klesá a tak nejsou žádné problémy s chlazením.
A tady dokonce máme novou 10nm technologii - a čím menší struktura, tím také menší spotřeba - tak by mělo být zase mnohem snadnější chlazení.
Ale všechno je jinak.
Výkony oproti předchozí generaci stouply dvojnásobně - BÁJEČNÉ !!
Ovšem i TDP nám díky honbě za výkonem u některých modelů začalo také povážlivě stoupat - tu 125W, tu dokonce 150W.
Proč honba za výkonem ?

    Jistě, pokud mi jde jenom o rekord, pak je to OK. Ale pokud mi jde o běžnou - sice velmi výkonnou, ale zároveň také normálně použitelnou mašinu - pak ta spotřeba svou roli hraje - A VELKOU !!! Protože velká spotřeba - to není jen vyšší cena za energie, ale hlavně NUTNOST MNOHEM SILNĚJŠÍHO CHLAZENÍ. A chlazení - to jsou ventilátory, hučení a hluk. A více zaprášený vnitřek počítače - a tím také větší poruchovost. Vlastně - tady se už bavíme o tepelných výkonech, které se běžným chladičem s ventilátorem ani uchladit nedají. Ony se moc nedají uchladit ani "neběžným" chladičem - k posledním modelům AMD Ryzen se doporučuje tak max. tento cvalík nebo raději klasický VODNÍK (vpravo).

A pokud budeme muset opět nasadit vodníky - (protože jinak se to asi rozumně uchladit nepodaří) - pak to považuji za krok zpátky - vždyť už to vypadalo, že díky výrobním technologiím umožňujícím stále více zmenšovat výrobní proces: (od 3000nm u procesoru 8086 - přes 800 nm u prvního Pentia - přes 130n, u 1.generace Lynnfield - až po dnešních 10nm u 13. generace) dokážeme zvyšovat výkon procesorů i bez toho, že by se nám vracely problémy s přehříváním a chlazením.

    Prostě z mého (soukromého) hlediska - pokud si mám vybrat mezi počítačem s NORMÁLNÍM VÝKONEM (samozřejmě solidním) umístěným do SKŘÍNĚ NORMÁLNÍ VELIKOSTI a produkující NORMÁLNÍ HLUK (tedy spíše nepřekážející šumění) a samozřejmě S NORMÁLNÍ SPOTŘEBOU ELEKTRICKÉ ENERGIE - a pokud stojí na druhé straně POČÍTAČ S TŘEBAS DVAKRÁT NEBO DOKONCE PĚTKRÁT VĚTŠÍM VÝPOČETNÍM VÝKONEM, ale zároveň VELKÝ, HLUČNÝ, NÁROČNÝ NA EXTRA CHLAZENÍ (a tudíž i s náročnější údržbou) a S VELKOU SPOTŘEBOU, kterou už poznám v domácím rozpočtu (a která zároveň znamená, že se u počítače v letním vedru ještě pořádně ohřeju) - pak je moje volba snadná.
A jsem zároveň přesvědčen, že tyto SUPERVÝKONNÉ POČÍTAČE s vysokou spotřebou a s náročným chlazením jsou využitelné spíše jen pro specielní účely. A z běžných uživatelů je očekávám jen u nejnáročnějších herních maniaků (i když i při hrách hraje grafika pořád mnohem větší roli než procesor) a potom samozřejmě u těch zákazníků, kteří musejí mít vždy to NEJ - NEJ - NEJ bez ohledu na to, jestli to skutečně potřebují či zda to dokážou vůbec využít.

    A je tu ještě jedna specialitka - PL2 - tedy maximální, krátkodobá spotřeba procesoru při přetížení. O tomhle parametru se doposud vůbec nemluvilo. Tedy - nějakou generaci zpátky se o tom Intel zmínil - ale jen tak na okraj, bez uvedení podrobností. O co jde?
    TDP už známe - jmenovitá neboli maximální spotřeba. Tak bacha !! Jmenovitá nebo maximální, jak je to tedy? no, ono je to vlastně jednoduché - s výkonem a spotřebou TDP může procesor pracovat dlouhodobě. Ale co když od něho chceme špičkový výkon, když ho chceme na chvíli přetížit? Tak to je potom PL2 - špičkové zatížení po krátkou dobu. A jak krátká/dlouhá ta doba může být? obecně vzato než dojde k přehřátí hmoty procesoru + hmoty chladiče. Potom musíme výkon snížit a všechno zase nechat vychladnout. A pro orientaci - zatímco doba přetížení je v sekundách, doba chládnutí v minutách.
   O PL2 se původně nemluvilo vůbec. U další generace se objevila informace, že něco takového existuje. Pak došlo k upřesnění - ohřátí sekundy, chládnutí minuty - tedy hodně obecná informace. A dnes už známe u nových generací přesnou hodnotu PL2 - jinými slovy víme, jaký chladicí výkon musíme použít, aby bylo možné procesory přetěžovat trvale. A tady je samozřejmě trochu problém - zatím co u 12. generace má Core i5 TDP=65W, pak PL2=117W. Core i7 má TDP=65W, ovšem PL2=180W a konečně Core i9 v přetaktované verzi má dokonce PL2=240W. A jistě mi dáte za pravdu, že uchladit 1/4 kW na procesoru není žádná velká sranda.

13. generace - socket LGA 1700, podzim 2022, technologie 10nm - Raptor Lake

    Příliš "čerstvé" - zatím je na trhu jen prvních pár modelů, ale zkušenosti nejsou ještě vůbec žádné (listopad 2022). A pokud jsem se snažil prostudovat parametry - hlavně se nám opět zvýšil počet jader. Zůstal sice počet 8x P-Core (to jsou ta slinější - výkonná s podporou Hyper-Threadingu), ale na dvojnásobek (16) se navýšil počet E-Core (slabších, úsporných jader). A díky navýšení jader a nárůstu kmitočtů došlo i k celkovému navýšení výkonu oproti 12. generaci o 33%.

No dobře - ona je to relativně novinka, tak zatím chvíli počkám, než si udělám definitivní úsudek.