Jak je to s poruchovostí počítačových dílů? |
|
Vydrží vám váš počítač či jeho součástky až do důchodu nebo je budete muset každý rok vyměňovat? Prodloužíte jejich životnost, když je budete často vypínat? Vydrží vám déle součástky značkové nebo je lépe kupovat no-name? A mají všechny součástky stejnou životnost nebo nám něco vydrží míň a něco dýl?
|
|
Tak na tyto otázky se dnes pokusíme odpovědět. Předně - musíme si uvědomit, že složitost dnešních počítačů nemůžeme srovnat prakticky s žádným jiným zařízením, které doposud lidstvo používalo. Zdá se vám, že přeháním? Tak si uděláme malé srovnání. Např. vaším nejsložitějším zařízením bude auto. Stovky, tisíce součástek. Ovšem v počítači se pohybujeme někde jinde. Jen procesor vašeho počítače obsahuje miliony tranzistorů. A pokud máte počítač trochu modernější, pak jsou těch tranzistorů desítky milionů. A obyčejná počítačová paměť - řekněme dnes už neúnosně malá DDR 512MB? Pokud se dohodneme na tom, že se každá její buňka skládá jen ze tří tranzistorů, pak tam těch tranzistorů napočítáme asi 15 miliard. A dojde nám, že to s tou složitostí počítačů asi bude pravda. U běžných výrobků bývá poruchovost úměrná počtu dílů (součástek).
Každá součástka má nějakou poruchovost či životnost a je logické, že
čím víc jich bude zařízení obsahovat, tím větší naděje, že se některá
pokazí a vše díky tomu přestane fungovat. Jak jsme si již před chvílí řekli, některé počítačové součástky obsahují tak neuvěřitelný počet stavebních kamenů - tranzistorů, že by při běžné úrovni poruchovosti snad ani nikdy fungovat nemohly. Právě proto u nich musela být spolehlivost vyladěna na tak úžasnou úroveň, že právě tyto nejkritičtější součástky nemusíme téměř nikdy vyměňovat.
|
Operační paměť - RAM, SIMM, SDRAM, DDR atd. Ať už se jedná o jakýkoliv modul paměti, vždy
obsahuje ne tisíce, ale miliony a dokonce miliardy tranzistorů. Je
logické, že právě proto by zde měla být poruchovost vysoká a někteří
zákazníci opravdu předpokládají, že by se paměti měly občas vyměnit. Přesto však zákazníci s paměťovými moduly problémy
mají, a to dost často. Co chvíli někdo přijde a stěžuje si, že
ta paměť nechodí jak by měla a že by se asi měla vyměnit. Proč?
Prakticky vždy se jedná o paměť novou, kterou si zákazník někde
dokoupil jako rozšíření "a oni mu asi prodali nějaký vadný
šmejd". No - šmejd mu neprodali, jen mu vyhověli a dali mu přesně
to, co chtěl - tu první krabičku zkraje, navíc pravděpodobně tu
nejlevnější. Protože si zákazník nechal poradit od kamarádů a
bylo mu pak jasné, že se všechny paměti liší jen cenou, jinak jsou
úplně stejné. A tak se mu podařilo koupit něco, co pro jeho počítač
nebylo určené. Tedy paměť nikoliv vadná, ale pouze nekompatibilní.
O správném výběru pamětí si řekneme jinde
|
Srdce počítače - procesor - CPU (Central Procesor Unit)V počtu součástek je asi na druhém místě - desítky až stovky milionů tranzistorů. Platí ovšem prakticky to stejné, jako u pamětí. Procesory jsou vyráběny tak dokonalou technologií, že jsou prakticky věčné. Přesto u nás v koši procesory najdete a není jich málo.
Proč? No, protože procesor má jedno citlivé místo. Je to součástka,
která poměrně dost "topí" a je proto nutné ji dostatečně
chladit. A to spousta zákazníků podceňuje. Zadřené ventilátory,
žebra chladičů úplně ucpaná prachem a hlavně - pokusničení.
Snaha přetaktovat procesor, zvýšit mu napětí, vyždímat z něj
aspoň o trochu víc. Občas i úsměvná snaha o reklamace - "když
mi procesor shořel, to mi přece musej vrátit peníze, že? výrobce
musí zaručovat, že to můžu aspoň tak dvakrát přetaktovat a u těch
novějších modelů prý i třikrát? a přidat tomu řádně napětí,
ať to odsejpá?" - lituji, tak tohle všechno sice dělat
můžete, ale jen na vlastní
riziko.
|
|
Základní deska - motherboard Je to vlastně takový podvozek počítače. Všechny
ostatní součástky jsou v ní zamontovány (procesor, paměti, grafická,
zvuková a síťová karta), nebo připojeny pomocí kabelů (FDD, HDD,
CD a DVD mechaniky). Základní deska je velmi složitá, procházejí přes
ni nejen všechna data, ale také přes ni protéká převážná většina
elektrického proudu, dodávaného zdrojem. Velký výkon, velké nároky,
velká složitost. Už to samo naznačuje, že se jedná o dost
"ohroženou" součást počítače. A k tomu navíc -
elektrolytické kondenzátory. U elytů nemá cenu odhadovat, jak velká či malá je pravděpodobnost jejich poruchy. Zde to není pravděpodobnost, zde je to jistota - elektrolyt prostě po několika letech provozu nevydrží, nafoukne se a odejde. A základní deska s ním. Proč to není uděláno jinak? No - vezmeme to popořádku:
Netvrdím, že se vám to nemůže podařit, ale pokud nemáte zkušenosti - pak pravděpodobnost na úspěšnou opravu je asi tak 10%. |
Výměnu elytů vám můžeme samozřejmě provézt u nás
ve firmě, a to opravdu profesionálním způsobem - tedy na profi zařízení,
které obsluhuje zkušený profesionál. Je ovšem nutné rozmyslet si,
zda se vám taková oprava vyplatí - výměna jednoho elektrolytického
kondenzátoru vás přijde asi na 100-300Kč. Výhodou je, že používáme
kvalitní produkty (pro vyšší napětí a vyšší provozní teploty),
takže kvalita zařízení po opravě bude vyšší než v původním
provedení.
(Např. zatímco kondenzátor o kapacitě 1000mikroF pro napětí 10V
a pracovní teplotu 85°C stojí 1,80 Kč, obdobná součástka ale pro vyšší
napětí 16V a zvýšenou pracovní teplotu 105°C přijde na 4 Kč. A
pokud použijeme kondenzátor, který bude mít dokonce zvýšenou
kapacitu na 2200mikroF, zaplatíme dokonce 7 Kč - tedy zcela
zanedbatelné korunové rozdíly. Použití kvalitních kondenzátorů při
opravě se tedy rozhodně vyplatí.) A zároveň je jasné, že ta cena
opravy je vlastně výlučně za práci.
Je zde ovšem jedna komplikace - těch elytů je na desce klidně 20, 30, 50 i více. Zatím odešly řekněme 3 - to není taková tragedie, to se dá ještě opravit. Ale co ty ostatní? V jakém ty jsou stavu ? Protože - jejich stáří je přece stejné, takže už taky mají nárok. Nedaly by se proměřit, jak to s nimi vypadá? Samozřejmě - proměřit se dají, ale to by se musely z desky vypájet a pak zase zapájet zpátky - a v tom případě je už zase rozumné je rovnou vyměnit za nové. Dají se proměřit i bez vypájení - je k tomu potřebný spec. měřák, ale takové měření je jen orientační. A práce spojená s proměřováním a výměnou desítek elytů - nezlobte se, to už je asi fakt rozumnější rovnou vyměnit desku za novou.
Ostatně - problematice ELEKTROLYTICKÝCH KONDENZÁTORŮ je věnovaný celý článek.
Takže shrneme:
Základní deska má životnost
několik let, potom docela jistě odejde. Její oprava je problematická.
|
Další elektronické díly - grafické, zvukové a síťové karty, řadiče atd. Situace je podobná jako u základní desky - s tím, že
tyto karty jsou menší, tedy menší spotřeba, menší počet součástek
a tím tedy menší složitost, ale jinak žádné podstatné rozdíly.
Spolehlivost obvykle velmi vysoká, úmrtnost nízká, ovlivňuje ji opět
existence nebo neexistence elektrolytů. Jednotlivé karty mají poměrně vysokou spolehlivost (rozhodně podstatně větší než základní deska) a s výjimkou ohrožení extrémními podmínkami (teplota, přepětí) může být jejich životnost prakticky neomezená. Z této kategorie vyčnívají
herní grafické karty.
|
|
Mechanické díly s pohyblivými
součástkami
|
Zdroj - dnes asi nejporuchovější
součástka
|
|||
Jestliže byl roky klid a najednou tak pronikavě stoupla
poruchovost, pak asi opravdu došlo k nějaké podstatné změně. Takže
ji zkusme najít. Jaké je tedy řešení? Zapomeňte na shánění "lepších, odolnějších" zdrojů - žádné prostě nejsou (tedy - pardon - samozřejmě jsou, ale jejich cena je obvykle několik tisíc korun a přitom odolnost oproti přepětí je sice větší, ale ne absolutní) - prostě ty které se používají jsou zcela vyhovující. Zapomeňte
i na možnost reklamace či náhrady škody - zdroj prostě není
(a nemůže být) konstruován na přepětí mnoha set
nebo dokonce tisíců voltů, výrobce vám snadno dokáže, že zdroj
byl vystaven pracovním podmínkám, pro které není určen (rozvodná
síť by měla splňovat hodnoty 230V ± 10% -
tedy povolené kolísání několika desítek Voltů - bohužel havárie
nastala díky napěťové špičce nesrovnatelně větší - v kiloVoltech)
a dohadovat se s právníky rozvodných závodů - to považuji
za vůbec naivní pokus.
A jinak - tak, jak nám postupně chodilo víc a víc
zákazníků (a jak jejich mašinky mezitím stárnuly) tak stejně začal
postupně počet vadných zdrojů narůstat - teď už ovšem výhradně díky
jejich stáří... Takže na tu stovku vadných zdrojů ročně jsme se postupně
opět dostali.
|
Na závěr ještě několik obecných rad:
Nevěřte tomu, že časté vypínání
počítače zvýší jeho životnost.
Naopak - největší ohrožení
elektroniky je napěťový ráz, který vzniká při zapnutí či vypnutí.
Všimněte si - málokdy se vám stane, aby vám žárovka "prskla"
během svícení - ve zdrcujícím počtu případů se to stane při jejím
zapnutí !!
Vysokou životnost mají právě ta zařízení, která fungují nepřetržitě
(servery).
Druhou věcí je otázka značkových
či naopak no-name výrobků.
Věřte, že třeba právě u těch elektrolytických kondenzátorů je
možné použití buď levných - běžných výrobků nebo naopak výrobků se
zlepšenými parametry, zvýšenou tepelnou odolností atd.
A který z těch dvou výrobků bude mít delší životnost, tím pádem
vyšší cenu a který z nich tím pádem najdeme u značkového a který u no-name
výrobce, to snad dokážete odhadnou sami.
A poslední věta:
Životnost počítače nejvíce ovlivníte
jeho provozní teplotou.
Dobrým chlazením snížíte poruchovost a dosáhnete
maximální možné životnosti vašeho počítače.
Dokonce platí určitý vztah - snížení teploty o 6°C = dvojnásobná životnost.
Zamyslete se nad tím !
Kam dál? Chladiče a chlazení počítačů a vše, co s tím souvisí - Chladiče a chlazení pevných disků Chladiče a chlazení grafických karet
|